Magazín kulturního dění v Praze a okolí
Knižní startér

„Růženecký“ kostel v krajské metropoli se otevírá veřejnosti

ru01
Součástí výzdoby na průčelí kostela Panny Marie Růžencové je nápis Já jsem vzkříšení a život, alfa a omega, začátek a konec
20.08.2018 12:49 | Ladislav Lhota

Kostel Panny Marie Růžencové v českobudějovické Žižkově ulici, jen pár metrů od Senovážného náměstí, se začíná víc otevírat veřejnosti. Základní kámen jedné z nejhezčích staveb svého druhu v jihočeské metropoli byl položený 21. srpna 1898 a přesně na den o sto dvacet let později zde startuje provoz návštěvnického okruhu, který bude zájemcům přístupný denně od 9 do 17 hodin (s omezením při bohoslužbách, hlavně v neděli) a každou celou hodinu bude možné absolvovat placenou komentovanou prohlídku.

Č. BUDĚJOVICE – Kostel Panny Marie Růžencové patří do areálu Petrinum, který je mateřincem původní budějovické Kongregace Bratří Nejsvětější Svátosti – Petrinů (podle zakladatele P. Václava Klementa Petra). Nejenom věřícím, ale rovněž turistům se bude pravidelně otevírat od letošního 21. srpna. Prohlídkový okruh seznámí návštěvníky s minulostí kostela, bratří Petrinů a jejich kongregace, která si letos v září připomene sto třicet let od založení. Dalším výročím bylo 19. srpna patnáct let od úmrtí charismatického Josefa Petra Ondoka, zdejšího kněze a vězně komunistického režimu.

„Růženecký“ kostel se postupně ukryl v okolní zástavbě. Ze Žižkovy třídy na sebe upozorňuje nápadně zdobeným průčelím, které je však zarovnané do řady se sousedními domy. „Často ani lidé z Budějovic neví, co se nachází za zdí. Cítíme se odpovědní dát o tom víc vědět a spouštíme projekt týkající se propagace kostela. V chodbě vedoucí do chrámu jsme zřídili infocentrum, zahájili jsme rekonstrukci sálu a kaple. Dále se nám uvolnily prostory, které už nepotřebuje k nájmu Vysoká škola evropských a regionálních studií,“ vysvětluje Jan Peter Madár, generální vikář kongregace a rektor kostela.

Chrámová stavba vznikla podle plánů Jakoba Stabernaka v období 1898 až 1900 a nahradila původní kapli Panny Marie Lurdské (v nynější chodbě se nachází lurdská jeskyně). Příchozí na první pohled zaujme vnitří výzdoba v čistém neorománském, tzv. beuronském uměleckém slohu. Ten dostal jméno podle benediktinského opatství v německém Beuronu, odkud přišli benediktini vyzdobit sakrální stavby v pražských Emauzích a také v Českých Budějovicích u Petrinů. Styl se drží přísně geometrických principů, jejichž pomocí hledá krásu. Vrací se k antice, jako ozdobný prvek hojně užívá písmo.

Petrini se ve svém areálu (a nejen tam) vedle pastorační činnosti věnují sociální práci, kultuře, památkové obnově. Zastřešují rodinné centrum Petrklíč, které hodlají transformovat na mezigenerační centrum – se zachováním názvu Petrklíč. V jeho rámci již od nového školního roku chtějí rozšířit nabídku aktivit pro všechny generace. Plánují sled akcí Dědo, babi, svět nás baví, kde se budou prarodiče setkávat s vnoučaty. V jedné z bývalých učeben vysoké školy v přízemí zvažují časem otevřít kavárnu a pro patrové místnosti, sloužící dočasně jako kanceláře rekonstruovaného biskupství, počítají s úpravou na ubytovací kapacitu.

Ladislav Lhota
Foto autor


ru02
ru03
ru04
ru05
ru06


Přidej komentář