Brandlovi poskytl inspiraci televizní pohled z vesmíru

Přední rakouský malíř a sochař Herbert Brandl představí svojí starší i novější tvorbu na výstavě nazvané Mrtvé dřevo Pacifiku (Pacific Dead Wood), kterou ve spolupráci s vídeňskou Galerií nächst St. Stephan Rosemarie přichystal kurátor Michal Škoda v Galerii současného umění a architektury umístěné v českobudějovickém Domě umění

Galerie současného umění a architektury v Domě umění na náměstí Přemysla Otakara II. v jihočeské metropoli představí od 24. dubna do 2. června tvorbu Herberta Brandla (1959) patřícího k nejvýraznějším osobnostem rakouského výtvarného umění. Rodák ze Štýrského Hradce se věnuje malbě i sochařství. Na konto si připsal nespočet samostatných výstav nejen v rodné zemi, ale také v sousedním Německu nebo Švýcarsku. Českobudějovická expozice, nazvaná Mrtvé dřevo Pacifiku, vznikla díky spolupráci s vídeňskou Galerií nächst St. Stephan Rosemarie. 

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Základním tématem Brandlovy tvorby je po dlouhá léta příroda, zkoumání její rozmanitosti a projevů. Ve svých dílech naplněných vždy silnou expresivitou a malířským gestem jasně naznačuje, jak důležitý je pro něho proces malby. Díla oscilují mezi abstrakcí a figurací. Tematicky se rozpínají od hor, lesů, řek, krajiny, přes tajemné abstraktní kompozice až ke zvířecím motivům jakýchsi hyen, které jsou typické pro jeho sochařskou tvorbu. Umělcův abstraktní obrazový svět vytváří silné barevné prostory s nenapodobitelnou atmosférou a nabízí pohled na přírodu. Nejedná se o ilustraci, ale o zkoumání vztahu mezi člověkem a přírodou kolem něho.

Rakouskému výtvarníkovi se daří velice přesvědčivým způsobem vytvářet díla s imaginární hloubkou, nasátá malířskou svobodou, až s jistým vizionářským přesahem. V rámci zkoumání svých monumentálních motivů využívá rozličné techniky i formáty. Zajímají ho protiklady formy a obsahu, pracuje s výrazy gest. Malby vznikají většinou rychle, intuitivně a bez plánování. Výstava v Domě umění, kterou autor nazval Pacific Dead Wood / Mrtvé dřevo Pacifiku, se skládá z menšího průřezu starší tvorbou, ale i několika děl posledního období. Nejnovější malby odhalují fascinující pocit nekonečna. Vztahují se k pozorování přírody s nečekanými perspektivami a mnohdy divokou barevností.

Proces abstrakce nezačíná na plátně

Inspiraci Brandlovi poskytl pořad německé televize, přibližující pohled na Zemi z vesmíru, kdy z výšky několika tisíc kilometrů je možné vidět rozlehlost Tichého oceánu. Díky nadmořské výšce a perspektivě nechávají snímky z vesmíru působit Tichý oceán jako abstraktní kompozice, které malíř převádí do svých obrazů. „Proces abstrakce nezačíná na plátně, ale vyskytuje se již v kontextu vysoce rozvinutých technologií,“ připomíná kurátor Michal Škoda. Výstava rovněž odhaluje Brandlovu sběratelskou vášeň pro předměty a různé vizuální fenomény – spolu s fascinací japonskými meči, maskami, křemeny nebo velkými africkými kočkami se v poslední době věnuje pěstování bonsají.

Uvedené se přirozeně odráží v Brandlově tvorbě (vedle malířské praxe se déle než patnáct let věnuje se stejnou naléhavostí pozoruhodnému sochařskému dílu). Zatímco ze své objektové sbírky autor často čerpá tematickou i formální inspiraci pro samotnou tvorbu, slouží mu jeho pokladnice citátů z komiksů, filmů, hudby a každodenních médií jako zdroj názvů jeho výstav. „Samotné tituly se vyhýbají jasným odkazům a interpretacím, ale spíše si pohrávají s popkulturními a společensky tematickými narážkami a poskytují vtipný kontrapunkt k přílišné vážnosti výkladů jeho tvorby,“ doplňuje Michal Škoda k umělcovým pracem zastoupeným v řadě soukromých i veřejných sbírek.

(lho, tzg)
Foto archiv Galerie současného umění a architektury

Přidej komentář