Brožura seznamuje s vývojem architektury v krajském městě

Českobudějovičtí patrioti, ale také návštěvníci jihočeské metropole a všichni zájemci o architekturu a historii se mohou těšit z čerstvě vydané brožury, která je provede po nejzajímavějších objektech vzniklých od časů gotiky do dnešních dnů

Odbor památkové péče Magistrátu města České Budějovice vydal počátkem roku 2021 brožovaného průvodce s názvem Cesty městem, cesty staletími a vše vysvětlujícím podtitulem Českými Budějovicemi po stopách vývoje architektury. Autor textu Daniel Kovář vybízí čtenáře k toulkám jihočeskou metropolí a přibližuje nejzajímavější objekty vzniklé napříč staletími od gotiky k posledním výkřikům moderní stavební produkce.

Č. BUDĚJOVICE – Na čtyřiceti stranách, rozdělených do deseti kapitol podle období vývoje architektury, defilují stavby, kolem nichž denně proudí lidé, ale mnohdy neznají historické souvislosti. Gotiku reprezentují čtyři objekty (klášterní kostel dominikánů, Mallnerův dům, Rabenštejn, kostel Sv. Prokopa a Jana Křtitele), pozdní gotiku a renesanci rovněž čtyři (Solnice, Wortnerův dům, Černá věž, Masné krámy). Barokních je pět (katedrála Sv. Mikuláše s kaplí Smrtelných úzkostí Páně, radnice, Samsonova kašna, kaplička Sv. Jana Nepomuckého u Slepého ramena a budova biskupství).

Klasicismus zastupují budova Městské školy v Kněžské ulici, Zelená ratolest a Mariánská kasárna. Historismus představují kostel Panny Marie Růžencové (Petrini), podruhé Wortnerův dům, Jihočeské muzeum a Hardtmuthova vila. Secesní sloh ukazují Okresní dům na Lidické třídě, stavební průmyslovka v Resslově ulici a Obchodní dům U Hájíčků. Architekturu první republiky připomínají Corso v Široké ulici, Hudební altán v Háječku, kostel Husova sboru na Palackého náměstí, záložna u Černé věže a sokolovna. Za německého protektorátu vznikly Herecké domy, za socialismu Koldům, plavecký stadion, Jihočeská vědecká knihovna a také objekt krematoria u Sv. Otýlie.

Jako reprezentanty moderní architektury vybral autor provozně ekonomickou budovu Budějovického Budvaru a poslední podobu Dlouhého mostu z roku 1998. Fotografie pořídili Daniel Kovář, Milan Binder, Miroslav Mareš (autor námětu) a Jarmila Sajtlová, nechybí reprodukce archiválií ze sbírek Státního okresního archivu České Budějovice. Prvních tisíc kusů neprodejné publikace si mohou zájemci volně rozebrat v turistickém informačním centru v budově radnice na náměstí Přemysla Otakara II. Brožura je dostupná rovněž v elektronické podobě na www.c-budejovice.cz

(lho)
Foto z archivu Magistrátu města České Budějovice

Přidej komentář