Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Cenu Patrimonium pro Futuro může získat věž nebo mlýn

np01
Po důkladné rekonstrukci je vodárenská věž v jihočeské metropoli přístupná široké veřejnosti
17.05.2017 14:33 | Ladislav Lhota

Národní památkový ústav vyhlašuje počtvrté Cenu Patrimonium pro Futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe. Smyslem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, kvalitní opravy a restaurování, zdařilé prezentace kulturního dědictví. Zároveň ocenit ty, kteří se zasloužili o úspěšné dílo. V kategorii „prezentace hodnot“ jde do finále za Jihočeský kraj expozice věnovaná historii městského zásobování vodou ve vodárenské věži v Českých Budějovicích a v kategorii „záchrana památky“ mlýn v Holubově.

JIŽNÍ ČECHY – Komise složená z odborníků vybrala na každém ze čtrnácti územních odborných pracovišť NPÚ v republice dva krajské vítěze, které nominovala do celostátního kola. Nominace se uskutečnily ve čtyřech kategoriích – obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky. Z jihočeských objektů postupuje do finále expozice věnovaná historii městského zásobování vodou ve vodárenské věži v krajské metropoli a také areál původně renesančního mlýna v Holubově na Českokrumlovsku.

Původně barokní objekt vodárenské věže byl roku 1962 prohlášený nemovitou kulturní památkou. V roce 2016 skončila rozsáhlá oprava exteriéru i interiéru. Následně vznikla interaktivní expozice, která seznamuje návštěvníky s historií dodávek pitné a užitkové vody v Českých Budějovicích od středověku do současné doby.

Vodárenská věž měří 44 metrů

Projekce v přízemí, inspirovaná animovanými filmy Karla Zemana, představuje způsoby práce s vltavskou vodou od založení města ve 13. století až po rok 1724, kdy byla u staršího Lučního mlýna za hradbami vybudovaná vodárenská věž, která zásobovala Samsonovu kašnu na náměstí. Od ní se voda rozváděla dále do některých ulic historického jádra.

V areálu vodárny projdou návštěvníci naučnou stezkou s informacemi o historii jednotlivých vodárenských objektů a jejich funkci při zásobování vodou. V prvním a druhém patře věže si prohlédnou výstavu fotografií vodárenských objektů. Ve třetím patře navazuje projekce o vývoji vodního zásobování města v 19. a 20. století, kdy bylo třeba zajistit pitnou vodu pro expandující aglomeraci.

Věž tehdy zvýšili na čtyřiačtyřicet metrů a osadili do ní válcovou nádrž o průměru osm metrů a objemu 250 kubíků. Expozice rovněž varuje před nebezpečím zhoršující se kvality vody ve Vltavě a je vynikajícím příkladem možností prezentace skromně interiérově vybavené industriální architektury, intenzivně působící autenticitou dochovaných konstrukcí. Zvláštní ocenění zaslouží nápadité začlenění audiovizuální složky využívající animačního parallax efektu (2.5D), kombinace 2D pozadí s 3D objekty, doplněné stereofonní zvukovou stopou komentáře ve třech jazycích.

Prázdný holubovský mlýn čelil devastaci

Areál původně renesančního mlýna v Holubově je významnou technickou památkou, která – včetně dochovaných částí vnitřního vybavení – patří k nemnoha zachovalým svědkům rozvoje mlynářství od 16. po 20. století. V majetku českokrumlovského panství je zmiňovaný již roku 1600. Mlýnice byla postavená ještě dříve. Budovy roku 1913 koupilo mlýnské družstvo, o čtyřicet let později je postihlo znárodnění.

Roku 1955 je převzalo do bezplatného nájmu Jednotné zemědělské družstvo Křemže, kterému sloužily až do devadesátých let 20. století jako sklad obilí. Areál mlýna byl od devadesátých let 20. století prázdný, bez využití a údržby. Kulturní památkou byl areál prohlášený v roce 1999. Postupující degradaci areálu se podařilo zvrátit v roce 2014, kdy mlýn koupila rodina Šímova a spolu se zkušeným projektantem (Ateliér Heritas, Ing. Lubor Gregora) zahájila citlivou rekonstrukci.

Pracovalo se na odstranění náletů, vyčištění budov, zajištění staticky narušených zdí. Následovaly opravy podlah mlýnice, střech, oken, náhonu pod elektrárnou a fasád hlavní budovy. Dřevěné prvky v interiérech byly z větší části konzervované. V prosinci 2016 zahájila provoz malá elektrárna využívající Francisovu turbínu z roku 1929. Nyní se připravuje další funkční využití směřující rovněž k prezentaci interiérů mlýnice s částečně dochovaným technickým zařízením i obytné části zařízené historickým nábytkem.

(lho,tzp)
Foto archiv NPÚ a Ladislav Lhota



np02
np03


Přidej komentář