Českokrumlovská Bellarie odhalí kouzelný stůl i grottu

Letohrádek Bellarie v zahradě českokrumlovského zámku se řadí ke vzácně dochovaným zahradním stavbám ve stylu rokoka. Současnou podobu získal na začátku druhé poloviny 18. století. Po tříleté rekonstrukci se tento unikát letos otevře veřejnosti, která do jeho interiéru neměla přístup zhruba šedesát až osmdesát let. Budou se zde konat turistické prohlídky, ale i koncerty, gastronomické ukázky nebo svatby

Letohrádek Bellarie situovaný v zadním traktu vyhledávané romantické zahrady krumlovského zámku přestavuje vzácně dochovanou rokokovou zahradní stavbu, pro niž v českých zemích prakticky nenacházíme alternativu. Minimálně šest až osm desítek let nebyl tento skvost přístupný veřejnosti, což se záhy změní po zhruba tříleté, velmi důkladné a citlivé rekonstrukci. Od letošního června do září spustí zámecká správa zkušební provoz o některých víkendech, kdy bude odpočívat sousední otáčivé hlediště. Oficiální slavnostní otevření nastane 27. září.

Č. KRUMLOV – Předchůdcem letohrádku byl pavilón pocházející z let 1690 až 1692. Nejstarší doklad o spojení s názvem Bellaria se pojí k 31. březnu 1708. Umělecky zdobený objekt prošel řadou dalších úprav za panování Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Zruční řemeslníci zde například roku 1746 instalovali zdviž na dopravu jídel ke stolujícím, čímž odpadlo jejich obtěžování služebnictvem. „Na důmyslný mechanismus označovaný jako kouzelný stůl se naaranžovaly pokrmy a ten stůl vyjížděl přes rumpálové soukolí otvorem ve stropě do horních sálů. Celkem tam máme tři zdviže z kuchyně k mechanismům v mezipatře a dvě zdviže z mezipatra do jednotlivých pater,“ upřesňuje kastelán Pavel Slavko.

Největším překvapením pro návštěvníky budou všechny suterénní prostory s mechanismy kouzelného stolu a také umělou jeskyní (grottou), kterou již roku 1748 vyzdobil štukatér Matyáš André a o rok později vymaloval Josef Lederer proslulý nástěnnou výmalbou Maškarního sálu českokrumlovského zámku. Do rokokového stylu byl letohrádek přebudovaný v období 1755 až 1757. Dolní patro zůstalo prakticky beze změny, zatímco nástavba druhého patra s otevřenou galerií proměnila stavbu v duchu dolnorakouského rokoka. Snad po vzoru paláce Evžena Savojského Horní Belveder. Autorem výmalby sálů dvou nadzemních pater Bellarie je malíř František Jakub Prokiš.

Sbor využije noty na stěnách

S postupujícím časem se nedotkly Bellarie žádné výrazné přestavby. Pouze se měnila barevnost fasády a styl zahradního uspořádání v okolí letohrádku. Dovnitř  lidé chodívali běžně v časech rakouské monarchie počátkem 20. století. „Dochovaly se fotografie zhruba z let 1910 až 1915, na nichž vidíme návštěvníky v sále. Pořádaly se tam různé kulturní akce včetně výstavy výpěstků zámecké zahrady, velice noblesní – květiny, ovoce, zelenina. Nacházíme zde inspiraci jak využívat letohrádek do budoucna,“ říká Pavel Slavko, jenž se svými spolupracovníky plánuje pestrou škálu kulturních a společenských aktivit. Jistě dojde na komorní koncerty, ale také na svatby nebo ukázky gastronomie.

Návštěvnickou kapacitu Bellarie odhaduje zámecká správa na šedesát až osmdesát osob, délku prohlídky na hodinu až hodinu a půl. Při slavnostním zahájení provozu 27. září se představí českokrumlovský pěvecký sbor Bellaria a přezpívá notové záznamy, které jsou zachycené na stěnách letohrádku. O možnost využít unikátní prostor se hlásí první zájemci z řad organizátorů hudebních festivalů. „Pro divadelníky vystupující v letní sezoně před otáčivým hledištěm hledáme společná řešení. V suterénu budou mít zázemí, šatny, hygienu, ale omezí se využití restaurovaných sálů vybavených původním mobiliářem a také instalace divadelních dekorací,“ upozorňuje kastelán.  

Ladislav Lhota
Foto Ján Honza (1) a Facebook Státního hradu a zámku Český Krumlov (5)  

Přidej komentář