Co spojilo Ladislava Heryána a Josefa Beránka U Božího mlýna?
Publicista Josef Beránek a katolický kněz Ladislav Heryán představili v jihočeské metropoli knihu rozhovorů U Božího mlýna, které spolu vedli ve stejnojmenné pražské kavárně a čajovně nedaleko Karlova náměstí. Skoro tří set stránkový titul vydalo nakladatelství Vyšehrad ve druhé polovině roku 2018. V knihkupectvích po celé republice se po něm jenom práší. Beseda s autory poslední únorovou středu způsobila totální ucpávku barového prostoru u Lezecké stěny českobudějovického Orla nad restaurací Vatikán v Lannově třídě.
Č. BUDĚJOVICE – Příjemný večer, byť silně předimenzovaný lidskými těly, uvedl starosta zdejší jednoty Orla Kryštof Kratochvíl a moderoval rozhlasový redaktor Filip Černý, před jehož mikrofonem se již zastavila plejáda známých osobností. Rovněž publicista Josef Beránek nepatří ve svém oboru k nováčkům. Na svoji dlouholetou redaktorskou praxi navázal několika scénáři k televizním dokumentům a knižními rozhovory s Václavem Malým, Janem Sokolem, Radimem Paloušem, Václavem Vackem, Janem Rybářem. „Obdivuji na Pepovi, jak dovede klást otázky a udělat knihu z obrovské hromady materiálu. Je to velké umění a schopnost vidění celku,“ ocenil Ladislav Heryán.
Ústřední postavou zatím posledního Beránkova knižního rozhovoru, jakož i besedy pod Orlími křídly se stal čerstvě devětapadesátiletý Dr. Ing. Ladislav Heryán ThD SDB, často označovaný farářem undergroundu. Jako milovník rockové hudby a obdivovatel irské skupiny U2 slouží bohoslužby na rockových festivalech (Open Air Festival Trutnov) a vždy měl blízko k lidem z okruhu Ivana Magora Jirouse, kterého také spolupohřbíval v Kostelním Vydří roku 2011. Vedle kněžského poslání a práce s mládeží u salesiánů se věnuje pedagogické činnosti, působil na Jihočeské univerzitě, učí v pražském Jaboku, přednáší na Univerzitě Karlově v Praze či Univerzitě Palackého v Olomouci.
Lidmi milovaný dlouhovlasý duchovní je také aktivním publicistou. Vedle řady odborných statí v katolickém tisku připravil spolu s Petrem Vaďurou knižní rozhovor Země bez obzoru (Vyšehrad 2015), napsal esejistické knihy Exotem na této zemi (Portál 2016) resp. Stopařem na této zemi (Portál 2017), které posbíraly řadu ocenění, například první místa v anketách Lidových novin a Katolického týdeníku. „Když vám řeknu, proč píšu knihy, tak se budete pohoršovat. Potřebuju si totiž vydělat nějaké peníze,“ rozesmál orlovské publikum. S typickou skromností dodal: „Jsem rád, že můžu někomu něco říct.“
Karle, teď mluvíš se světcem
Rodák z Petřvaldu u Nového Jičína, jenž zamlada hrával fotbal, se také vyjádřil ke své popularitě. Kamarád mnoha intelektuálů i zcela prostých lidí se zařadil k výrazným osobnostem českého veřejného života a nikdo mu to neodpáře. „Život, který teď žiju, jsem si nevybral,“ řekl s ozvěnou svého dávného plánu stát se misionářem v Africe, kvůli němuž za komunismu ilegálně odešel na studia do Říma. Nadřízení salesiáni jej však pár let po Sametové revoluci poslali zpátky do vlasti. „Nikam se necpu a nestojím o publicitu. Ale nebojím se ničeho a snažím se lidem vyhovět. Jenom jednou jsem řekl ne, když mě zvali do talk show o předmanželském sexu. Vycítil jsem, že by tam z kněze udělali trotla.“
Ladislav Heryán musel přimout negativa spojená s vyčníváním na veřejnosti. „Někdy se o mě mluví i špatně a trochu jsem ztratil soukromí. Kamkoliv přijdu, lidé mě zdraví ahoj Láďo. Často vůbec nevím, kdo přede mnou stojí,“ svěřil se kněz, který s oblibou drží v ruce kytaru. I při mši. V knižním rozhovoru U Božího mlýna se pustil do otevřené zpovědi. Velmi osobní a intimní. „Jsem trochu exhibicionista, takže mi to nedělá problém,“ zavtipkoval. „Láďa je básník, který mluví podle rozpoložení svého básnického srdce. Pro mě je pocta, když se člověk pustí dál, než bývá zvykem u běžného rozhovoru s novinářem,“ vyslovil uznání Josef Beránek.
Ve vydýchané „orlovně“ slyšel hluboce vzdělaný duchovní skoro samé tykání. Vyhledali ho příznivci z pětiletky 1997 až 2002, kdy byl pedagogicky a pastoračně činný v Českých Budějovicích. Pohyboval se mezi čtyřdvorskými salesiány, spravoval farnost Suché Vrbné. „Roky zde strávené považuji pro sebe za jedny z nejhezčích. Moc krásné období. Učil jsem na teologické fakultě, trávil čas se svými farníky. Jenže pak jsem se zamiloval, všechno zkazil a byl jsem vyhozený,“ přiznal Ladislav Heryán. „Postupně jsem zakořenil v Praze. Do Budějovic jedu rád, ale upřímně řečeno, nechtěl bych se vrátit. Asi by to bylo zklamání pro mě i pro vás,“ zapřemýšlel nahlas.
Do finišující besedy se zapojil další katolický kněz Mons. Prof. ThDr. Karel Skalický, taktéž publicista a spisovatel, uznávaný teolog a vysokoškolský pedagog, aktivní účastník exilového boje proti komunistické totalitě. Brzy pětaosmdesátiletý rodák z Hluboké nad Vltavou přidal vzpomínku na první setkání s Ladislavem Heryánem. „Někdy na počátku devadesátých let jsem služebně cestoval do Říma. Najednou tam proti mně vykročí takový vlasák a dáme se do řeči. Když jsem ho trochu poznal a zjistil, že chodí mezi římské barbone, bezdomovce, říkal jsem si, člověče, Karle, teď mluvíš se světcem, který se právě rozjíždí.“
Ladislav Lhota
Foto autor
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ