Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Knižní startér

Dekkadancers připravili setkání s publikem na jihu

deka01
Čtveřice mladých umělců z pražského Národního divadla, která si říká Dekkadancers, přináší na český jih tři originální baletní choreografie
20.04.2017 16:53 | Ladislav Lhota

Druhou baletní premiérou letošní sezony v Jihočeském divadle se stalo představení nazvané Dekkadancers na jihu. Tanečníci a choreografové pražského Národního divadla Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, Marek Svobodník a Viktor Konvalinka, kteří si říkají Dekkadancers, spolupracují čas od času také s venkovskými soubory. Pro první setkání s jihočeským publikem nachystali podle svého zvyku triptych sestávající z odlišně pojatých choreografií, přičemž dvě úvodní spojuje filmová projekce. Nejbližší repríza se koná 26. dubna.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Projekty vytvořené čtveřicí mladých umělců (data jejich narození ohraničují letopočty 1984 a 1992) se vyznačují divácky vděčnou dramaturgií. Snoubí se v nich vášeň a energie. Dekkadancers jsou volným sdružením profesionálů v baletním oboru. Sami říkají, že jde o podivuhodný spolek individuí postižených tancem, která se snaží vyrovnat s tímto celoživotním břemenem a zároveň se podělit s okolím o své trauma. Vznik skupiny v roce 2009 byl vyústěním osobního tvůrčího přetlaku a zároveň touhy realizovat vlastní projekty.

K zakládajícím členům patří Viktor Konvalinka, jenž se posunul i do druhé generace, kterou spolu s ním tvoří Marek Svobodník, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar. „Choreografie, které návštěvníci uvidí v rámci představení, jsou velmi osobité a přinášejí nespoutanou radost z tance. Stali jsme se prvním kamenným divadlem, které nabízí celý večer Dekkadancers s choreografiemi vytvořenými přímo pro konkrétní soubor,“ vyzvihuje Lukáš Slavický, šéf patnáctičlenného baletního souboru Jihočeského divadla.

Dekkadancers v zásadě koncipují autorská celovečerní představení jako triptych, na jehož začátek zpravidla zařazují taneční zpracování vážnějších námětů, odtud přecházejí k příběhům a nakonec se pouštějí do humoru. Na českobudějovickém pódiu startují s choreografií Přesně včas, která je melancholická. Týká se života a smrti. Druhá třetina s názvem Faunovo odpoledne vznikla pod vlivem science fiction. Jako symbolický most k ní vede zfilmovaná báseň Stephane Mallarmého, kterou kdysi zhudebnil Claude Debussy. Závěrečná část, Elixír, je taneční burleska s mluveným slovem (hlas propůjčil Jiří Lábus) inspirovaná francouzskými filmovými komediemi.

Lidé i faunové mají sny

Choreografie Přesně včas na hudbu současného německého skladatele Maxe Richtera (Untitled figures) a klasika Franze Schuberta (2. věta smyčcového kvartetu č. 14 Smrt a dívka – andante con motto) propojuje elektronickou a vážnou hudbu, aby „přesně včas“ pohybem zprostředkovala vnímání času. Společná práce Ondřeje Vinkláta a Štěpána Pechara reflektuje koloběh života a smrti, touhu znovu spatřit blízkého člověka, který již opustil svět, i naději, že smrt nemusí být stavem, kdy něco definitivně končí. Zároveň ukazuje, že největší tíhou je strach.

Proslulá Debussyho skladba Faunovo odpoledne v choreografii Marka Svobodníka s přidanou hudbou Radiohead postihuje stav změněného vědomí čili snění, v němž se obrazy uchovávané v paměti a lidská fantazie mísí s událostmi prožívané vnější reality. Po probuzení je člověk schopný uvědomit si neskutečnost snu, ale sen prožívá jako skutečnost. Lidé i faunové mají své sny, pouze někteří se však souží kvůli iluzi.

Balet Viktora Konvalinky Elixír je vtipnou audioknihou na libreto Štěpána Benyovszkého. Vtáhne diváka do ospalého baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde poblíž leží klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tanečního víření na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo z úst oblíbeného herce. Všechno je trochu crazy a zcela správně se vybavují asociace s komediemi, v nichž na stříbrném plátně zářili Louis de Funés nebo Jean Paul Belmondo.

Jako asistenti choreografů se podílejí na jednotlivých inscenacích Lukáš Slavický a Béla Kéri Nagy. Scéně dali podobu Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, Petr Siedlaczek, Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký, kostýmy připravili Pavel Knolle, Denisa Horová, Viktor Konvalinka a Štěpán Benyovszký, o světelný design se postarali Karel Šimek s Viktorem Konvalinkou. Účinkují sólisté baletního souboru Jihočeského divadla v čele s držiteli JihočeskýchThálií za rok 2016 Julií de Meulemeester a Zdeňkem Mládkem.

Ladislav Lhota
Foto Michal Siroň


deka02
deka03
deka04
deka05
deka06


Přidej komentář