Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Do zahrady se vrátili Schwarzenbergové. S Mesiášem

040822mes01
Deset večerů před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově přivede diváky do středu zahradní slavnosti, v níž hudba barokního oratoria s anglicky zpívanými biblickými texty doplňuje prolínající se příběh Mesiáše a schwarzenberského knížete Josefa Adama, to vše v reáliích čtyřicátých let 18. století
04.08.2022 14:59 | Ladislav Lhota

Nástup do druhé poloviny letních prázdnin patří v zahradě krumlovského zámku převelice vznešenému, byť jen symbolickému a kratičkému návratu rodu Schwarzenbergů, který na tomto místě provedl dodnes udržované barokní úpravy a vybudoval letohrádek Belaria. Po deset večerů (4. – 14. srpna) před otáčivým hledištěm ožívá příběh knížete Josefa Adama prostoupený pozemskou misí Ježíše Krista, kterou vyzvedl do hudebních výšin barokní skladatel Georg Fridrich Händel svým nejslavnějším oratoriem Mesiáš.  

Č. KRUMLOV – Poprvé v dějinách provozu otáčivého hlediště střídá inscenaci romantické opery velkolepé provedení barokního oratoria. Realizátoři nemohli zvolit méně slavné a hudebně ceněné dílo, nežli Händelova Mesiáše, které přenáší diváky do víru zahradní slavnosti, při níž v magické atmosféře ožívá biblická pouť Božího Syna Ježíše Krista za obětí přinášející vykoupení nás hříšníků. Německý skladatel ve službách anglického královského dvora vystavěl své šesté oratorium na citacích z Bible krále Jakuba a Knihy žalmů. Jeho Mesiáš nemá dějovou linku, je spíše rozjímáním o Spasiteli. Komponoval ho pro skromné vokální a instrumentální obsazení. Rozrostlo se postupem času.

Oratorium pro sóla, sbor a orchestr dokončil G. F. Händel za rekordních čtyřiadvacet dnů při návštěvě irského Dublinu roku 1741. Mesiáš sklidil úspěch. Dílo po skladatelově smrti začaly rozšiřovat úpravy pro velké orchestry a sbory. Trend se obrátil na přelomu dosud posledních dvou století, úplně však neustala obliba velkorysého scénického uchopení. V Českém Krumlově čeká na diváky až sto padesát účinkujících v exkluzivních barokních kostýmech, světelné a zvukové efekty. Orchestr opery Jihočeského divadla řízený šéfdirigentem Davidem Švecem, který je autorem hudebního nastudování, doplnili specializovaní hráči na dobové nástroje a vyškolení sólisté pro barokní zpěv.

Režijní koncepci vytvořil a nastudoval umělecký šéf operního souboru Jihočeského divadla Tomáš Ondřej Pilař, takto vyhledávaný odborník na velké plenérové projekty v tuzemsku i za hranicemi. Pro uvedení Mesiáše dokonale využil svoji zálibu v historii a našel pozoruhodné časové spojení mezi vznikem prvního listu Händelovy partitury a udělením knížecího titulu devítiletému Josefu Adamovi ze Schwarzenbergu, jehož otec byl nedopatřením zastřelený při lovu. Obě události nesly shodný datum 22. srpna 1741, ač místa pobytu jejich protagonistů dělily dva a půl tisíce kilometrů. Mladičký šlechtic v tragické situaci řeší nečekané otázky, oratorium nabízí odpovědi.

Co je poselstvím oratoria?

Mesiáš se stal první Pilařovou samostatnou prací před krumlovskou točnou po nástupu do Jihočeského divadla. „Hledal jsem téma, které by v naší složité době přineslo určitou útěchu a duchovní katarzi. A hledal jsem projekt, který by vedl dialog s prostorem barokního zámeckého parku,“ upřesňuje operní šéf a režisér, jenž pozvedl dvouhodinový zážitek z hudby a zpěvu, biblických textů v angličtině a jinde nedostupné vizuální podívané o výrazný symbolický prvek – trojici nadrozměrných srdcí ukládaných postupně do modelu kostelní kaple. Proč? Kníže Josef Adam nechal v krumlovském chrámu Sv. Víta zbudovat kapli, kam uložil srdce zesnulých rodičů. Roku 1782 tam spočinulo i jeho srdce.

Inscenaci Händelova oratoria, v níž se příběh Ježíše Krista prolíná s osudem barokního knížete, pojali jihočeští tvůrci jako snovou barokní festivitu. Odkazují na reálie ze čtyřicátých let 18. století (Josef I. Adam ze Schwarzenbergu žil v období 1722 až 1782) a konkrétní postavy, které skutečně žily v krumlovském panství. Proto ve spolupráci s archivem Státního hradu a zámku Český Krumlov byly vytvořené přesné repliky originálních oděvů. Výtvarnice Dana Haklová nachystala celou výpravu ve stylu pozdního baroka. „Vzniká přenádherný dialog mezi barokní zahradou a siluetou kostýmu. Odtud vychází dokonalá harmonie za zvuku hudby zkomponované ve stejný okamžik,“ vyzdvihuje režisér.  

Poprvé v historii krumlovské točny sáhli inscenátoři ke speciálnímu zvukovému mixu. Pracují s orchestrem umístěným v Belarii a barokním sborem v téže místnosti. Zvuk se přenáší do zámeckého parku, kde účinkuje druhá část sboru a zpívá živě na mikroporty, stejně jako čtveřice pěveckých sólistů. „Tento mix považuji za to nejzdařilejší, co jsme zatím mohli slyšet na otáčku z operního žánru,“ říká T. O. Pilař. „Jedná se o určitou vizi, kterou se podařilo naplnit díky investici do zvukového vybavení. Barokní hudba je nesmírně choulostivá na barvu zvuku. V orchestru máme historické nástroje, pracujeme s velmi jemnými a čistými odstíny hudební barvy. To vše potřebuje dokonalý přenos.“

Pěveckému a hereckému obsazení dominují alternující sólisté – Soprán Markéta Klaudová / Karolína Janů, Alt Markéta Cukrová / Michaela Zajmi, Tenor Peter Malý /Marek Žihla, Bas Roman Hoza / Jan Šťáva. Další role: Josef Adam devítiletý Daniel Harrington /Tobias Gabriel Tudosie, Josef Adam dospělý Marek Pavlíček, Pastýř Jakub Hliněnský, Poslové Boží Jakub Jan Černý, Martin Doucha, herci Filip David, Lukáš Slepička, Přemysl Stibor, Kryštof Vavřina. Scénu vytvořil Petr Vítek, choreografie se ujal Martin Šinták (asistent Zdeněk Mládek), alternujícím dirigentem je Martin Peschík. „Věřím v sílu umění. Poselstvím oratoria je víra, že dobro je silnější než zlo,“ uzavírá T. O. Pilař.

Ladislav Lhota
Foto autor (1) a Martina Root (5)


040822mes02
040822mes03
040822mes04
040822mes05
040822mes06


Přidej komentář