Filmový dokument mapuje expedici do sibiřského gulagu
Ve spolupráci Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a organizace Gulag.cz vznikl krátký dokumentární film o expedici do sibiřského gulagu. Vedle představení archeologického výzkumu široké veřejnosti se film stane součástí vzdělávací pomůcky pro střední i základní školy. Dokument mapuje takřka týdenní pochod dvou mužů napříč tajgou k táboru gulagu v Mramorové soutěsce, která se nachází v pohoří Kodar v Zabajkalské oblasti.
Č. BUDĚJOVICE / MRAMORNYJ KLJUČ – Na místě tábora se v období 1949 až 1951 těžila uranová ruda pro výrobu první sovětské atomové pumy. Borský pracovně-nápravný tábor se nacházel zcela mimo dostupnou civilizaci – nedaleká Bajkalsko-amurská magistrála byla dostavěná později. Táborem prošly bezmála čtyři tisíce vězňů, mezi nimi i němečtí zajatci z 2. světové války. Brzy se však ukázalo, že zásoby uranu jsou zde oproti očekávání malé a tábor byl kvapně uzavřený 3. října 1951. Řada táborových objektů, včetně ohrazení z ostnatého drátu, brány s vrátnicí, strážní věže či samotky, se dobře zachovala do současnosti díky rychlému vyklizení a mrazivému klimatu.
Expedice ve dvou lidech
Záměrem expedice uskutečněné již v roce 2016 bylo zdokumentovat dané relikty a připomenout široké veřejnosti temné dědictví lidské historie. Expedici charakterizovalo přízvisko nízkonákladová. Tvořila ji pouze dvojice účastníků – Lukáš Holata z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a jeho kolega Radek Světlík. „Pro archeologickou expedici to není ideální počet. Vždy je dobré cestovat alespoň ve třech. Nejen kvůli pohybu v horách, ale také pro lepší rozložení zátěže. Naše batohy vážily kolem třiceti kilogramů,“ popisuje Lukáš Holata.
Expedice startovala ve městě Čara, odkud se mladí archeologové vydali podél řeky Střední Sakukan do pohoří Kodar. Při cestě podél břehů objevili další dva tábory, z nichž se dochovalo jen málo pozůstatků, ale i několik nezborcených budov – snad úpravna uranové rudy (drtička či třídírna), pila a strážní věž. „Několikrát jsem si v terénu roztrhl kalhoty ostnatým drátem. Sledoval jsem jej a najednou se proti mně objevila strážní věž. Pochopili jsme, že se celou dobu pohybujeme v bývalém gulagu,“ vzpomíná Holata, který v jedenáctiminutovém dokumentu zmiňuje i nečekaná setkání se soby nebo rozdělávání ohně v neustávajícím dešti.
Drak místo dronu
Horské potůčky se měnily v rozvodněné řeky. „Kvůli náročnému brodění jsme ušli za den třeba jen tři kilometry,“ zmiňuje archeolog. Hlavním cílem byl tábor v jednom z bočních údolí Středního Sakukanu, zhruba třicet kilometrů od Čary. Přes nesnáze po cestě, nepřející počasí a rozvodněné toky dorazila expediční dvojice do Mramorové soutěsky, v níž se nachází ve výšce kolem 1 800 až 2 150 metrů nad mořem obdivuhodně zachovalé pozůstatky těžebního komplexu a tábora Mramornyj Ključ, jehož vězni dobývali uran v mnoha přilehlých štolách. V Mramorové soutěsce vyplnili archeologové čtyři dny podrobnou dokumentací pozůstatků tábora i samotné těžby.
Vedle detailního popisu tábora a 360° panoramatických snímků pro virtuální prohlídku tábora provedli členové expedice rovněž fotogrammetrickou dokumentaci budov a nalezených předmětů, která posloužila k tvorbě 3D modelu a galerie předmětů z gulagu. „Pro focení z výšky bychom za normálních okolností použili dron, ale ten si nelze vzít do Ruska na turistické vízum. Využili jsme proto draka, který unesl malý foťák,“ přibližuje Lukáš Holata improvizaci v sibiřské divočině. Získané poznatky z expedice se staly součástí prvního uceleného shrnutí Archeologie gulagu publikovaného v prestižním nakladatelství BAR Publishing, Oxford.
Gulag ve virtuální realitě
Filmový snímek přináší jiný pohled na archeologický výzkum, který se nemusí striktně zaměřovat pouze na poznání dávné minulosti, ale může přinést zcela ojedinělé svědectví také z 20. století – v tomto případě o temném dědictví (Dark Heritage) a zločinech totalitních režimů. „Za dalších sto let už možná tyto materiální pozůstatky vůbec nebudou k dispozici. Nezůstane žádný pamětník. Lidstvu by chyběla představa, že vůbec existovalo něco takového,“ dodává Lukáš Holata. Pořízené záběry z expedice mohly být zpracované díky projektu financovanému Technologickou agenturou České republiky a řešenému ve spolupráci Filozofické resp. Pedagogické fakulty JU s organizací Gulag.cz.
Lukáš Holata je hlavním řešitelem projektu. Film byl začátkem června 2021 zpřístupněný široké veřejnost na Youtube prostřednictvím kanálu Gulag.cz. Získá i další uplatnění jako součást vyvíjeného vzdělávacího nástroje. Bude tvořit doplněk k 3D vizualizaci života v táboře gulagu ve virtuální realitě. Účelem filmu je názorně demonstrovat, že zobrazená rekonstrukce tábora ve virtuální realitě není fikcí, ale vychází z pečlivé archeologické dokumentace skutečných pozůstatků gulagu, které se stále nacházejí na mnoha místech sibiřské tajgy a tundry.
Lukáš Holata
Miroslav Vlasák
(s redakční úpravou - mezititulky jsou původní)
Foto archiv Lukáše Holaty
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ