Galerie Na Soutoku mapuje megadílo rodu Lanna

Adalbert Lanna starší i mladší se narodili v domku v českobudějovických Čtyřech Dvorech, stojícím dodnes v areálu dochované loděnice

Panelová výstava s názvem Lanna, evropské kulturní cesty, začala v pátek 22. června setkáním s tvůrci na ploše venkovní Galerie Na Soutoku, která vznikla u soutoku Malše s Vltavou před glorietou českobudějovické Biskupské zahrady. Vedle cesty hojně využívané pěšími a cyklisty se mohou zájemci až do 30. září zastavit u půltuctu oboustranných velkoplošných panelů mapujících pozoruhodné dílo zdejších rodáků Vojtěcha Lanny staršího a mladšího.

Č. BUDĚJOVICE – Dodnes ohromuje stopa napříč krajinou přes hranice sousedních zemí, zanechaná rodinou Lanna. Nadčasové dílo novodobých podnikatelů, narozených v domku ve Čtyřech Dvorech za Dlouhým mostem, v areálu nejstarší dochované loděnice v Čechách. Z rodu vltavských loďmistrů s kořeny u rakouského Traunsee pocházeli vltavský admirál Adalbert (Vojtěch) Lanna (1805 – 1866), přezdívaný „Pantáta“, a jeho syn Adalbert svobodný pán Lanna (1836 – 1909). Oba osvícenci získali společenské uznání a významná ocenění za přínos k rozvoji hospodářství a sídelních měst.   

Cílem mezinárodního projektu Lanna, evropské kulturní cesty, je revitalizovat a zviditelnit krajinné a technické monumenty, které v mnoha případech nadále slouží původnímu účelu a přitom neokázale kultivují své okolí. Příkladem je „horská“ dráha pražského Semmeringu, ale i poněkud zastíněný českobudějovický strážní domek koněspěžní železnice. Životní příběh budovatelů průmyslové revoluce z rodu Lanna se zároveň pojí se sociálním a kulturním rozvojem sídel a české společnosti, která v 19. století bez překážek komunikovala česky a německy a prožívala období rozkvětu.

Lanna junior byl sběratelem umění

Adalbert Lanna starší a mladší se jako stavitelé a investoři podíleli na nejvýznamnějších projektech průmyslové revoluce v Čechách – plavení dřeva, převzetí obchodu se solí, provoz koněspřežné dráhy z Lince resp. Gmundenu do Českých Budějovic (první svého druhu v Evropě), stavba lodí, splavnění toků Vltavy, Lužnice, Blanice, Otavy a Labe, vyhotovení řetězového mostu císaře Františka I. (po Karlově mostu druhého přes Vltavu v Praze), řetězového mostu v Podolsku (později přemístěného do Stádlece).

Zasloužili se o vybudování páteřní železniční sítě v Čechách, stavbu nejdelšího železničního viaduktu v Evropě pod vedením Aloise Negrelliho a prvního nádraží parostrojní železnice v Praze (dnešní Masarykovo), zavedli těžbu uhlí a založili Vojtěšskou huť v Kladně, vystavěli pražské náplavky, upravili přístavy v Karlíně, Holešovicích a Libni či plavební komory na Labi, podpořili říční paroplavbu do Drážďan, a vykázali další aktivity spojené s osobnostmi z řad šlechty, podnikatelů a vynálezců.

Adalbert Lanna mladší se navíc stal jedním z největších sběratelů umění na přelomu 19. a 20. století a spoluzakladatelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Aktuální výstava v jihočeské metropoli odstartovala sérii akcí v rámci rozsáhlého projektu s označením Lanna, evropské kulturní cesty. Jejím posláním se zároveň stala připomínka 20. výročí prvního vydání Encyklopedie Českých Budějovic.

(lho)
Foto Ladislav Lhota

Přidej komentář