Gotický špitálek ze 16. století prochází stavební obnovou

Ředitel NPÚ Petr Pavelec provádí výklad v kapli Nejsvětější Trojice

V jihočeské metropoli ožívá unikátní historický objekt, kolem něhož denně proudí stovky lidí. Pozdně gotický špitálek z počátku 16. století a jeho barokní přístavba s kaplí Nejsvětější trojice z druhé poloviny 18. století se zachovaly v architektonicky čisté podobě. Zrekonstruovaná část s kancelářemi brzy přivítá úředníky Národního památkového ústavu. Do malého muzea s kaplí a zahradou se podívá veřejnost od příštího roku.

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Budova stojící v Pražské třídě prošla zásadní stavební obnovou. Práce probíhaly od léta 2014. „V interiérech jsme odstranili novodobé prvky z předchozí rekonstrukce, která se uskutečnila před více než třemi desítkami let,“ označuje nejpodstatnější změny Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích. Došlo k opravě krovu, výměně střešní krytiny, provedení izolace proti vodě, položení nových podlah, repasování původních oken.

Finanční náklady na první etapu, jejímž cílem je zprovoznění objektu, činí necelých dvacet pět milionů korun. V roce 2016 se bude pracovat v exteriéru na nátěru fasád a úpravách zahrady včetně osazení fontány. Tato část by měla stát necelé dva miliony. Zároveň se začne s opravami interiéru kaple Nejsvětější Trojice, v níž se zachovaly malby Františka Jakuba Prokyše. Kromě fresek bude restaurovaný také mobiliář a podlahy. Vnitřek doplní nové kostelní lavice. Vedle kaple vznikne malé muzeum. Poslední fáze vyjde zhruba na čtyři miliony korun.  

Pozdně gotický špitálek původně sloužil jako útulek pro osoby nakažené leprou a dalšími infekčními chorobami. Zachoval se v architektonicky čisté podobě. První zmínky sahají do roku 1371. Současná podoba pochází z let 1513 až 1515. Významného rozšíření v rámci barokních přestaveb se celý areál včetně kaple dočkal v létech 1763 až 1779. V kostelní klenbě jsou vyobrazeni Abrahám se třemi mládenci, Sv. Augustin, andělé se symboly Nejsvětější Trojice a městský znak.

Během 19. století se z morového špitálu stal chudobinec. Fungoval ještě krátce po roce 1948. Poté zde vznikly byty pro chudé. Špitální kaple sloužila k občasným bohoslužbám do roku 1971. Opuštěný a zanedbaný objekt byl roku 1977 převedený pod památkovou správu. Tehdejší rekonstrukcí vznikla půdní vestavba s kancelářemi pro památkáře, která sloužila do roku 1996. Poté si objekt pronajímali k ubytování budějovičtí salesiáni. Od letoška se špitálek znovu stává sídlem Národního památkového ústavu.

Autor textu Ladislav Lhota, foto Ján Honza, autor a archiv NPÚ

Přidej komentář