Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Heydukův dům zůstává v podobě z počátku 20. století

150622hey01
Básník Adolf Heyduk s chotí Emilií nechal roku 1900 vystavět novorenesanční dům v písecké Tyršově ulici. Manželský pár zde prožil zbytek svého života. Byt v prvním patře s téměř kompletně dochovaným mobiliářem slouží jako památník pod správou Prácheňského muzea v Písku
15.06.2022 17:54 | Ladislav Lhota

Památník Adolfa Heyduka v Písku vstoupil do šestnácté návštěvnické sezony po obnovení provozu, kterému předcházela bezmála desetiletá uzavírka a postupná rekonstrukce novorenesančního patrového domu v Tyršově ulici. Nechal ho vystavět roku 1900 profesor kreslení, krasopisu a stavitelství na písecké reálce (budova dnešního gymnázia), autor šesti desítek básnických sbírek, představitel literární skupiny májovců Adolf Heyduk, nazývaný Pootavský slavík.

PÍSEK – Heydukův dům ozdobený sgrafity se symboly básnictví, Pegasem a Labutí, zakončoval Tyršovu ulici. Ve směru z centra města se otevírala přírodní scenérie. Básník s chotí si užívali klidné chvíle v rozlehlé zahradě a také výhled z verandy na řeku Otavu. Ze zahrady se uchoval citlivě udržovaný fragment, kde příchozí mohou relaxovat. Na starosvětskou pohodu dává ke škodě zapomenout ruch blízké křižovatky s Kollárovou ulicí. Zato v rezidenci po slovutném manželském páru zůstalo skoro všechno v původním stavu, snad s výjimkou stěnové tapetáže poškozené zatékáním z děravé střechy. Dvě totality přežil nedotčený nábytek i celkové vnitřní uspořádání umělcova domova.

Mistr lyrického verše (báseň Štěstí se stala nesmrtelnou díky recitaci Ladislava Peška a Jaroslava Marvana v kultovním filmu Cesta do hlubin študákovy duše), ale také velmi zdatný malíř a kreslíř Adolf Heyduk strávil v novorenesančním domě posledních třiadvacet let svého života. Narodil se 6. června 1835 v Rychmburku, dnes Předhradí u Skutče, zemřel 6. února 1923 v Písku a jako jediný významný poeta z generace Jana Nerudy, který byl Heydukovým osobním přítelem, se dočkal vzniku samostatné republiky. V bytě situovaném do prvního patra přijímal vzácné hosty z uměleckých kruhů, při svých pětaosmdesátinách uvítal i prezidenta T. G. Masaryka s několika ministry.

K záchraně přispěl mocipánův telefonát

V autentické podobě z počátku 20. století se dosud nachází společenský pokoj, jídelna, pracovna i secesní záchod pořízený ve Vídni za osmnáct zlatých, rovněž kompletní zařízení – nábytek, textilie, osvětlení, obrazy, rozsáhlá knihovna, drobné umělecké předměty. Po smrti Heydukovy manželky Emilie, která byla o dvacet pět let mladší (dcera proslulého píseckého restauratéra Reinera a původně profesorova studentka), přešel byt roku 1935 dědictvím pod muzejní správu. Začal sloužit jako památník, veřejnosti se zpřístupnil od 4. července 1937. Příležitostně se otevíral většinou objednaným návštěvníkům až do počátku 21. století, kdy vedení Prácheňského muzea v Písku přistoupilo k rekonstrukci.

Na počátku pohnutých padesátých let minulého věku měl Památník Adolfa Heyduka namále. Tehdejší vládci všehomíra ho chtěli zavřít pod záminkou nedostatku bytových jednotek a mobiliář hodlali přemístit do muzea. Naštěstí zasáhl písecký rodák a významný religionista Jaromír Malý (1885 – 1955). „Ze známosti se obrátil na ministra kultury a školství Zdeňka Nejedlého, který jediným telefonátem zachránil situaci a v kontrastu s neblahou pověstí si udělal malé plus,“ připomíná ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek. Dům vystavěný podle návrhu architekta Jana Kouly vrací návštěvníka do atmosféry minulých časů a jedinečným způsobem připomíná dílo i život Pootavského slavíka.

Velmi společenský, vždy vyžehlený a moderně se oblékající Adolf Heyduk po skončení studií zahájil učitelskou dráhu na pražské reálce, načež se začlenil do profesorského sboru Vyšší reálné školy v Písku. Toho času byl již známým poetou a členem literární skupiny Májovců (po boku Jana Nerudy, Vítězslava Hálka, J. V. Friše, Boženy Němcové a dalších se podílel roku 1858 na vydání almanachu Máj). Při krátkém návratu do Prahy se stal předsedou literární části Umělecké besedy. Od roku 1877 trvale zapustil kořeny v Písku. Oženil se, ale rodinnou idylu zasáhla úmrtí dcery Jarmilky ve stáří třech měsíců, poté i čtyřleté Lidušky. Obě tragédie významně ovlivnily básníkovu tvorbu. 

Památník Adolfa Heyduka je přístupný od března do prosince, denně s výjimkou nedělí a pondělků, od 9 do 12 resp. od 13 do 17 hodin. 

Ladislav Lhota
Foto autor   


150622hey02
150622hey03
150622hey04
150622hey05
150622hey06


Přidej komentář