Jiří Hrzán balancuje na opěrné zdi v rodném Táboře
Značný zájem veřejnosti doprovázel odhalení sochy vynikajícího a oblíbeného herce Jiřího Hrzána, která zásluhou spolku Hrzán sobě a Města Tábor stojí od 21. listopadu 2019 na opěrné zdi táborského Gymnázia Pierre de Coubertina. Slavnostního aktu se zúčastnily obě Hrzánovy dcery Barbora a Tereza, akademické sochařky, sestry Markéta a Lenka Merkusovy, a další hosté. Náklady na výrobu bronzové plastiky činily 600 tisíc korun. Polovinu shromáždil spolek, druhou dodala radnice.
TÁBOR – Nikoliv busta, které se dočkala řada slavných hercových kolegů či předchůdců, ale socha v životní velikosti balancuje na opěrném zdivu zcela v duchu Hrzánových mimodivadelních kousků, z nichž ten poslední bezprostředně předcházel nedobrovolnému a předčasnému odchodu ze života. Výroba uměleckého díla trvala tři měsíce, na zídce spočíval bronzový odlitek již od 4. listopadu. Trvalou hercovu připomínku chystal spolek Hrzán sobě od roku 2012. Realizace se protáhla však z plánovaného roku na sedm. Shromažďování finančních prostředků nebylo jednoduché. Pomáhaly benefiční koncerty a představerní, veřejné sbírky. Nakonec se zapojilo město.
Divadelní a filmový herec Jiří Hrzán se narodil v Táboře 31. března 1939 a zde jsou od roku 2012 uložené jeho ostatky. Zemřel v Praze 24. září 1980, dva dny po pádu z balkonu. Rád se pohyboval ve výškách a jako velký romantik často mířil za voláním svého srdce nikoliv dveřmi, ale po fasádě. Po pádu z hotelového okna v Ostravě roku 1976 jej postihl zákaz vystupovat na prknech Činoherního klubu, což nesl velmi těžce. Angažmá na uvedené scéně mu vydrželo přes dvacet let, exceloval jako sluha Syr v Mandragoře nebo Dobčinskij v Revizorovi. Pohybové mistrovství a klaunství uplatnil ve filmech Svatba jako řemen, Drahé tety a já a mnoha dalších, bravurní byl i v Nebeských jezdcích.
(lho)
Foto Tomáš Danko
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ