Klostermann se vrací ve výstavě i čerstvé monografii
Letos 16. července uplynulo sto let od úmrtí česko-německého spisovatele Karla Klostermanna (1848 – 1923). Výročí „básníka Šumavy“ připomíná putovní výstava s titulem Karel Klostermann a zrod Šumavy, kterou nachystala Filozofická fakulta JU a lze ji aktuálně zhlédnout v Jihočeské vědecké knihovně na Lidické třídě (1. prosince – 4. ledna). Nakladatelství JU v Českých Budějovicích vydalo stejnojmennou monografii z pera bohemistů Veroniky Faktorové a Michala Hořejšího. Představení publikace se uskuteční v místě výstavy 8. prosince od 16 hodin.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Cílem čerstvě vydané knihy je ukázat spisovatele ve zcela neobnošeném kontextu. Představit ho nikoliv jako svědka zániku staré Šumavy, ale jako zásadní postavu, která stála u zrodu české identity tohoto krásného koutu naší země a dosud slouží jako záruka místní paměti. Ostatně i projekt putovní výstavy ukazuje na základě dosud nezohledněných archivních pramenů, že Karel Klostermann se stal nejen součástí expandujícího knižního trhu konce 19. století, ale také prudkého rozvoje šumavského turismu. Spisovatelův literární odkaz zůstává stále živý, z mnoha pohledů aktuální a atraktivní, stále se vydává i půjčuje v knihovnách.
Klostermann patří k nejčtenějším autorům 19. století. Potvrzují to výpůjčky z knihoven a reedice knih. „Těší se asi větší oblibě než třeba Alois Jirásek, který je vnucovaný v rámci povinné četby,“ domnívá se literární historička z Jihočeské univerzity Veronika Faktorová. Klostermannovu popularitu lze podle ní přirovnat k jeho současníkům Julesu Verneovi nebo Karlu Mayovi, jejichž díla kdysi vycházela u stejného nakladatele a inzerovala se jako stejný literární žánr. Klostermann býval považovaný za autora dobrodružné prózy pro masovou čtenářskou obec. „Dovedeme si představit, že něco podobného mohl napsat třeba Jack London,“ říká lingvista z Jihočeské univerzity Michal Hořejší.
Klostermann zobrazuje západní část Šumavy jako těžko prostupný les, drtivé a nehostinné místo, kde se v odlehlých osadách a samotách potkávají a střetávají postavy různých sociálních vrstev, od pytláků až po aristokracii. Ačkoliv byl německé národnosti, stal se z něho český spisovatel. Klostermann se vyskytuje i v šumavském prostoru. „Jeho jménem se označují turistické trasy, rozhledny, turistické chaty a taky pivo. Když se podíváte na turistické tabule, často je tam Klostermann citovaný. Jako by se návštěvník měl na Šumavu dívat z pohledu jeho textů, přečíst si, co říká Klostermann jako autorita, a teprve potom si osobně užít šumavskou skutečnost,“ doplňuje Veronika Faktorová.
(lho, tzu)
Foto archiv Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ