Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Kniha přibližuje stavby založené posledními Přemyslovci

npu01
Čtyři ze šesti autorů (zleva Roman Lavička, Lukáš Reitinger, Jiří Havlice, Ladislav Čapek) uvádějí do života novou publikaci o stavbách založených v době posledních Přemyslovců
05.12.2016 16:12 | Ladislav Lhota

Od 5. prosince vstoupil do prodeje knižní titul s názvem Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců, který je produktem ediční činnosti Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích (jako třetí počinek v roce 2016). Šestice autorů Roman Lavička, Ladislav Čapek, Jiří Fröhlich, Jiří Havlice, Rudolf Krajíc a Lukáš Reitinger v širokém kontextu popisují zakladatelské aktivity českých králů na jihu země ve 2. polovině 13. století.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Kronikář Kosmas ve svém díle charakterizoval oblast jižních Čech jako les. Nikoliv lesy v množném čísle, ale jednolité zalesněné území. S nadsázkou upozornil na skutečnost, že šlo o zapomenutý kout. Prudká změna tohoto stavu nastala během čtvrstoletí vlády Přemysla Otakara II., jenž proměnil periferii českého království ve vzkvétající a strategický prostor s četnými hrady, kláštery a vznikajícími městy. Na dílo navázal jeho syn Václav II. a další panovníci.

Velké stavební projekty realizované Přemyslem Otakarem II. v padesátých a šedesátých létech 13. století v povodí řeky Otavy zřejmě souvisely nejen se snahou o posílení královské moci a ochrany znovu se rozvíjející těžby zlata, ale i se zajištěním hlavní cesty z Prahy na jih království a do nově připojených držav – Dolních a Horních Rakous, Štýrska, Korutan a také do Podunají. Tam lze najít mnohé paralely k jihočeským stavbám. Poté, co Otakar v roce 1253 usedl na český trůn, výrazně změnil a rozšířil projekt rozestavěného hradu Zvíkova.

Ve stejné době král pokračoval v budování nedalekého města Písku. Nové město s hradem mělo účinně chránit naleziště zlata, která ve středověku patřila k nejbohatším ve střední Evropě. O významu a prosperitě královského města vypovídá nákladná stavba kamenného mostu. „Klenební prvky, portály, klenuté chodby, kaple a stejné kamenické značky přesvědčivě dokládají, že hrad Zvíkov a stavby v Písku realizovala tzv. zvíkovsko-písecká huť, jejíž příslušníci se pohybovali mezi oběma lokalitami,“ upřesňuje spoluautor knihy Roman Lavička, historik umění z NPÚ.  

Druhé stavební období mělo odlišné znaky

Přemysl Otakar II. pravděpodobně založil i táborský hrad Hradiště, z něhož je dnes viditelná pouze část jediné věže, později zvané Kotnov. Druhé období Přemyslovy jihočeské stavební činnosti je možné vysledovat v šedesátých až osmdesátých létech 13. století, zejména při horním toku a v povodí řeky Vltavy. Oproti aktivitám pootavské písecko-zvíkovské huti se vyznačovala výrazně odlišnými architektonickými znaky.

Za účasti zvíkovského purkrabího Hirza zde byl roku 1263 založený cisterciácký klášter Zlatá Koruna, krátce na to při soutoku řek Vltavy a Malše i město České Budějovice (1265), které svým konceptem představuje jeden z nejčistších příkladů královských měst vytýčených na pravidelném půdorysu s pravoúhlým náměstím a sítí ulic. V jihočeské metropoli se z větší části zachoval původně trojdílný chórový závěr dominikánského klášterního kostela Obětování Panny Marie, který patří mezi poslední monumentální architektonická díla, jejichž výstavba započala ještě za Otakarova života.

Podrobný výklad v knize se týká diplomatických okolností vzniku zlatokorunského kláštera, králových vztahů s cisterciáky v mateřském konventu Heiligenkreuzu, úcty k trnu z Kristovy mučednické koruny, jenž byl odtud darovaný jihočeské fundaci s původním názvem Svatá Trnová Koruna. Už tehdy bylo zřejmé, že král zakládá jeden z nejbohatších cisterciáckých klášterů v českých zemích. Soustředěná pozornost je v textu věnovaná i pozemkovému zázemí zlatokorunského konventu.

Vítkovci zpočátku pomáhali Přemyslovcům

Analýzou listinného materiálu z přelomu 13. a 14. století autoři dokládají, že obvykle uváděný důvod vzniku jihočeských královských založení – údajná přemyslovská snaha omezit moc expandujícího rodu Vítkovců – neplatí minimálně pro období do konce šedesátých let 13. století. „Vítkovci v době zakládání královských sídel nekladli panovníkovi téměř žádné překážky. V některých případech mu dokonce aktivně pomáhali. Teprve v sedmdesátých letech 13. století se rozhořel prudký spor, který vedl i k vypálení Zlaté Koruny a Českých Budějovic,“ upřesňuje další ze spoluautorů Lukáš Reitinger.

Přemyslovské 13. století zanechalo na jihu Čech řadu významných stop nejen v oblasti architektury hradů, měst, kostelů, klášterů, ale i sítí cest, brodů a mostů. Důkladné studium a srovnávání zachovaných kamenických prvků či celých staveb umožňuje alespoň rámcově rekonstruovat to, co se nedochovalo v písemných pramenech. Počet písemných informací z 13. století lze považovat za konečný, ale studium hmotných pozůstatků nabízí mnohdy netušené možnosti k poodhalení roušky dávno zmizelého věku.

Fakta uvedená v knize vycházejí z různých pramenů, od písemných (listiny) a ikonografických (veduty, mapy, plány, staré fotografie) po hmotné – dodnes viditelné nebo zkoumané pomocí archeologických metod. „Snažili jsme se také o vytvoření hypotetických 3D vizualizací tehdejšího stavu kamenných částí objektů. Jedná se o hrad Zvíkov, hrad a kostel Narození Panny Marie v Písku, hrad v Táboře, klášter Zlatá Koruna či kostel Sv. Mikuláše a klášter s kostelem Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích,“ připomíná Roman Lavička.

Brožovaná kniha s mnoha vyobrazeními (včetně 3D modelů historických staveb) a historickými fotografiemi je k dostání v českobudějovickém sídle NPÚ na Senovážném náměstí za zvýhodněnou cenu 300,- Kč nebo v distribuční síti Knihkupectví Kosmas.

Ladislav Lhota
Foto autor

 



Přidej komentář