Kniha se sto pěti příběhy potěší Budějičáky

Fotograf, sběratel a patriot Milan Binder představuje knihu, jejíž název zní České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. Podtitul Články z let 2016 až 2022 napovídá, že jde o výběr statí ze společné dílny obou autorů

Srpnový trh čerstvě obohatila kniha České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. Podtitul Články z let 2016 až 2022 napovídá, že jde o výběr statí ze společné dílny uvedených autorů. Zveřejňovali je pravidelně na webu Budějcká Drbna. Do knižní podoby jich převedli rovnou stovku a přidali pětici bonusových kapitol, které nevycházejí přímo z jihočeské metropole, ale mají nějakou souvislost. Publikaci o 240 stranách vydal Milan Binder nákladem třech tisíc kusů.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Před léty se dali dohromady známý fotograf, sběratel, budějovický patriot Milan Binder a ředitel Biskupského gymnázia J. N. Neumanna, církevní základní školy a základní umělecké školy Martin Maršík. Společně začali sbírat příběhy, jimiž zpestřovali stránky Budějcké Drbny. Textový obsah často doplňovali srovnávacími fotografiemi – historické dávali vedle současných. Vybrané články shromáždili do aktuálně vydané knihy. Na titulní stranu zařadili černobílý snímek strážního domku č. 1 patřícího ke slavné koněspřežní železnici vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Firma Transfera Praha v roce 1977 posunula domek o patnáct metrů kvůli rozšíření Mánesovy ulice.

Přemístění domku se stalo jednou z nemnoha opravdu neobvyklých kuriozit spojených s jihočeskou metropolí. „Fotografii jsme dali na oblálku, protože naše publikace není primárně určená turistům, ale Budějčákům. Může je to nalákat, aby knížku otevřeli a zjistili, o co jde. Zachovalý objekt koněspřežky přesouvala stejná firma, která získala kredit posunutím kostela Nanebezvzetí Panny Marie v Mostě. Budějické stěhování se konalo rychlostí tři centimetry za minutu, mostecké dva centimetry za minutu,“ zdůrazňuje Milan Binder českobudějovický rychlostní primát. A připomíná další unikum. Historicky nejnižší teplotu na českém území naměřili roku 1929 v Litvínovicích: -42,2 °C.

Zůstaly dvě verze

Čtenáři se také dozví o neblahém osudu židovské synagogy, která byla největší v Evropě, ale za druhé světové války ji nechal zbořit proněmecký starosta Friedrich David. „Starosta se chtěl tímto ohavným činem zalíbit Němcům, neboť údajně měl přijet na návštěvu Hitler. Začátkem května 1945 ujížděl David z města, ale v ulici U Černé věže ho zastavil rozlícený dav. Podle německé verze ho lidé vytáhli z vozu a umlátili, podle české verze se zastřelil v autě. Neznáme úplnou pravdu,“ krčí rameny fotograf a spoluautor knihy. Poválečný záměr obnovit zničenou stavbu se nepodařilo naplnit. Sutiny ze synagogy posloužily pro zpevnění základů zimního stadionu, nynější Budvar arény.

V pěti bonusových kapitolách se pojednává o římovské přehradě, z níž se zásobuje vodou krajské město, dále o Lannově vile v nedalekém rakouském Gmundenu, neboť podnikatel Vojtěch Lanna a České Budějovice neodmyslitelně patří k sobě. Velmi zajímavý je příběh zámku v Poříčí, místní části obce Boršov nad Vltavou, který se podařilo zachránit před úplným zničením. Jistý čas ho také vlastnila rodina Lannů. Dnes tady fungují soukromé byty a komunitní centrum Na Zámečku. Autoři si všímají také speciálních dřeváků, které zkoušel vyrábět Vojtěch Lanna. „Pro motoristy jsem přidal vzácný čtyřkolový Velorex od sběratele ze Zvíkova,“ dodává Milan Binder.  

Ladislav Lhota
Foto autor (1) a archiv Milana Bindera (5)

Přidej komentář