Kominíček spojuje imerzivní divadlo s rodinnou operou
První a druhou premiérou 8. a 9. února se publiku v jihočeské metropoli představila rodinná opera Kominíček od britského skladatele Benjamina Brittena, jehož operní melodie zazněly na jevišti u břehu Malše poprvé za sto let existence Jihočeského divadla – v neobvyklém orchestrálním obsazení, jež tvoří smyčcové kvarteto, bicí a čtyřruční klavír. Inscenaci určenou divákům od osmi do sta i více let režijně nachystal šéf Malého divadla Petr Hašek.
Č. BUDĚJOVICE – Benjamin Britten (1913 – 1976) náleží k nejslavnějším hudebním skladatelům na Britských ostrovech. Byl také úspěšným dirigentem a pianistou, stal se ústřední postavou britské klasické hudby 20. století. Napsal dvanáct oper či operet a mnoho dalších hudebních opusů. Dětská opera Kominíček (The Little Sweep) z roku 1949 byla pátou v pořadí. Svojí tvorbou se snažil zasáhnout publikum, kterému se klasická hudba jeví příliš vážnou, a přiblížit lidem nejen kouzlo hudebního divadla, ale i způsob jeho vzniku. První část Kominíčka (do přestávky) předepsal jako interaktivní. Ne úplně obvyklým pokynem se poslušně (ale s radostí) řídili inscenátoři v Jihočeském divadle.
Divák musí být trochu aktivní, ale nemá čeho se bát. I když je nesmělý. Zapojí se do pohybu v divadelní budově, po skupinkách přibližně dvacetičlenných se protáhne více či méně potemnělým zákulisím (děti si svítí baterkami), pronikne za oponu, k provazišti, hereckým šatnám a zkušebnám. Přiblíží se k aktérům, kteří ho naladí na představení v krátkých scénkách, z nichž některé jsou vystřižené z operního kusu a jiné připomínají, že Kominička nebylo možné uvést v době nastupujícího (ani dodělávajícího) komunismu. Bohužel či bohudík, mladší generace nepochopí soudružské titulování a nic jim neřekne fotografie moskevského místodržícího Gottwalda.
Hlavní představitel zvládne salto pod stropem
Úvodní část večera stráví obecenstvo mírnou fyzickou aktivitou spojenou s četnými vjemy a podněty k zábavnému přemýšlení. Jen si ji neužijí osoby se sníženou pohyblivostí. Kdo zůstane v hledišti, může si notovat s orchestrem a dirigentem. „Skladatel velmi toužil, aby se lidé zapojili ve formě zpěvu. Ale my je nenutíme. Mohou se přidat, když budou chtít. Mým snem by bylo, kdyby se v úplném finále rozezpíval celý sál. Písně nebo árie jsou tak myšlené a zpěvné, že rychle chytí posluchače a ten má příležitost zazpívat si s operními sólisty,“ říká režisér Petr Hašek. Zároveň připomíná, že interakce přivede diváka k určitému zjištění, díky němuž se potom spustí opera.
Formu imerzivního divadla po přestávce vystřídá třičtvrtěhodinová Brittenova opera v klasickém stylu, ale velmi přitažlivém zpracování. Děj takřka pohádkový, který umocňuje aristokratickým interiérem lehce střižená scéna (autor Ján Tereba) s veselými kostýmy (Jitka Nejedlá), nesou profesionální sólisté František Brantalík (alternace Tomáš Maliniak), Peter Malý (Přemysl Filous), Dagmar Volfová a Kateřina Falcníková (Jana Málková) převtělení do postav Černého Boba, Pomocníka Clema, Slečny Baggotové a Pečovatelky Rowan. S nimi jde do akce sedmička dětských představitelů, hudebně, pohybově a herecky nadaných školáků pečlivě vybraných v konkurzu.
V hlavní úloze chudého chlapce a Kominíčka debutuje Dennis Kuta Smatana v alternaci s Janem Švecem a zvládne i téměř kaskadérské prvky včetně salta pod stropem divadelního sálu. Jako Sourozenci z Iken Hall vystupují Petra Bohdalová s Markétou Kurzovou (Julie), Klaudie Reinke nebo Václav Švec jako Maya nebo May, Zuzana Bachová s Ludmilou Šestákovou (Sofie). Děti na návštěvě hrají Irena Freudenschussová / Kamila Máčová (Jane), Markéta Kecová / Adam Novotný (Hana / Hugo), Tereza Bachová / Barbora Pavlíčková (Týna). V rolích divadelního personálu se představí herci Malého divadla. Za hudebním nastudováním stojí Mario De Rose.
Ladislav Lhota
Foto Petr Zikmund
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ