Koncert z Rudolfina lze vyslechnout na vlnách éteru

Dirigent francouzského původu Sylvain Cambreling je rytířem Čestné legie a v současnosti působí jako šéfdirigent Hamburských filharmoniků. Předtím byl šéfdirigentem tokijského Symfonického orchestru Yomiuri Nippon, zastával i pozici generálního hudebního ředitele Státní opery Stuttgart. Řídil mnohá tělesa v Evropě a Severní Americe, nyní povede Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Dvořákova síň pražského Rudolfina bude v pondělí 16. ledna od 18 hodin hostit pátý koncert řady R v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR). Podvečer vyplněný zajímavou kombinací středoevropské a francouzské hudby pod taktovkou šéfdirigenta Hamburských symfoniků Sylvaina Cambrelinga mohou zájemci vyslechnout rovněž v přímém přenosu Českého rozhlasu na stanici Vltava, případně ze záznamu na ČRo D-dur ve středu 18. ledna od 20 hodin.

PRAHA – Nejprve zazní zřídkady koncertně uváděná Žárlivost od Leoše Janáčka, jenž tuto skladbu složil v polovině devadesátých let 19. století a původně zvažoval zařadit ji jako předehru ke své nejslavnější opeře Její pastorkyňa. Následovat bude Koncert pro housle a orchestr č. 2 od maďarského skladatele Bély Bartóka, ve kterém se představí finská houslová virtuoska Elina Vähälä. V druhé polovině večera provede SOČR duchovní skladbu Nanebevstoupení (L'ascension) skladatele Oliviera Messiaena, jemuž francouzský dirigent Sylvain Cambreling ve své bohaté interpretační kariéře věnuje významný prostor. 

Janáčkova předehra je prvním skladatelovým orchestrálním dílem s mimohudebním programem. Podtitul Žárlivost připsal autor později. Původní název Úvod k Její pastorkyni naznačuje, že měla být součástí opery podle činohry Gabriely Preissové. Jako samostatné orchestrální dílo byla Žárlivost provedená Českou filharmonií v premiéře roku 1906. Koncert pro housle a orchestr č. 2 složil Béla Bartók krátce před vypuknutím druhé světové války v rodném Maďarsku, plný obav ze sílícího fašismu, před kterým nakonec uprchl do Spojených států. Premiéra se konala roku 1939 v Amsterdamu v podání orchestru Concertgebouw. Sólistou byl Bartókův přítel Zoltán Székely.

Sólový part Bartókova koncertu převezme v Rudolfinu vynikající houslistka Elina Vähäla, která se narodila v USA, ale vyrůstala ve Finsku. Ve dvanácti létech debutovala se Symfonickým orchestrem v Lahti a často bývá hostem špičkových těles po celém světě. Autor jedinečným způsobem koncipované hudby Olivier Messiaen, jenž zemřel před třiceti léty, náleží svým novátorstvím k poválečné avantgardě, kterou ovlivnil, zároveň i přesáhl. Námětem Nanebevstoupení z poloviny třicátých let jsou texty z Janova evangelia. Směřují od Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání k odchodu za nebeským Otcem, kde získává „veškerou moc na nebi i na zemi“. Skladba končí tiše, ale slavnostně.

(lho, kra)
Foto archiv SOČRu

Program koncertu:

Leoš Janáček (1854–1928) Žárlivost
Béla Bartók (1881–1945) Koncert pro housle a orchestr č. 2
Olivier Messiaen (1908–1992) L'ascension (Nanebevstoupení).
Čtyři symfonické meditace

Přidej komentář