Kotvu ozdobí latina: Camera obscura, Captum Vastum
Kurátor výstav v Biografu Kotva na Lidické třídě v jihočeské metropoli Václav Němec nachystal další paralelní seznamku s díly zajímavých fototvůrců. Do „bio“ kavárny ve filmovém chrámu zaranžoval projekt s názvem Pavel Talich, Strkov – camera obscura. Na stěny v předsálí umístil sérii obrázků pod označením Zdeněk Rosenthaler – Captum Vastum. Obě expozice si návštěvníci prohlédnou od 12. dubna (vernisáž v 18.30 hodin) do 24. května. Zahájení doplní světová premiéra krátkého filmu Camera obscura Pavel Talich rakouského režiséra Petra Golda.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Pavel Talich si zvolil cameru obscuru, díky níž vytváří originální obraz zachycený bez čočky přímo na fotografický papír. Celý postup je založený na ruční práci a klasickém chemickém procesu. Camera obscura (temná komora) je jednoduché optické zobrazovací zařízení ve tvaru uzavřené skříňky či prostoru, v jehož stěně je malý otvor, který na protější straně vytváří obraz vnějšího prostoru přímočarým šířením světla. „Fascinuje mě, jak jednoduchou věcí lze zobrazovat okolní svět. Postačí ručně zhotovená bedna s dírkou. Pozitiv vzniká kontaktním kopírováním. Nechci ale jen ofotografovat svět, proto mnohdy pracuji se záměrně velkou neostrostí,“ vysvětluje autor.
Svůj projekt pro cameru obscuru nazval Strkov podle části jihočeské Plané nad Lužnicí. Od listopadu 2009 do dubna 2012 monitoroval neudržovaný zámecký park na okraji města pomocí originálních dřevěných bedýnek 50 x 60 cm na formát 12 x 30 cm. „Dále jsem používal upravenou dírkovou komoru ze starého fotoaparátu a zachycoval park na diapozitivy formátu 6 × 6 cm. Výsledkem jsou ručně chemicky zhotovené kontaktní kopie na bromostříbrném papíře v hnědém tónu a tisky na plátno 95 × 95 cm z diapozitivů,“ upřesňuje rodák z Humpolce (1957) a účastník mnoha výstav, který žije a tvoří ve zmiňované Plané.
Snímky mají drajv
Zdeněk Rosenthaler (1978) vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v rodných Českých Budějovicích a na prahu dospělosti vstoupil do filozoficko-výtvarné skupiny Vytržení. Tady zjistil, že fotografování je méně pracné než malba a začal se věnovat fotografii, hlavně reportážní. Stal se členem fotografického spolku Spolek a ve stejném oboru zvládl náročné kurzy v Domě U Beránka. Vyprofiloval se jako téměř fanatický zastánce rovných horizontů a shora dolů padajících svislic, také bojovník s chromatickou aberací a pixelový puntičkář. S oblibou dokumentuje koncerty málo známých hudebních skupin okrajovějších žánrů a preferuje barevné provedení.
Rosenthalerovu tvorbu provází neopakovatelný rukopis. Navenek drsný rocker je něžným a poetickým pozorovatelem svého okolí, což dokládá soubor Captum Vastum. Autor zde střídá banální útržky z (nejen) městského prostředí s ladnou až uhrančivou jemností barev. Vystavované fotografie lze označit za protipól jeho koncertních záběrů. „Zdeňka znám jako vášnivého fotografa, který opravdu rozumí fotografické technice. Jeho snímky z metalových a punkových koncertů mají atmosféru a drajv. Nebojí se přistupovat ke snímaným objektům až na dřeň. Z očí do očí. S trochou nadsázky se ho nebojím přirovnat k americkému streetovému fotografovi Bruce Gildenovi,“ říká Václav Němec.
(lho)
Foto Pavel Talich, Zdeněk Rosenthaler, archiv Václava Němce
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ