Král Šumavy Josef Hasil se přesunul z knihy na pódium

Nepolapitelný převaděč Josef Hasil (Tomáš Drápela) prožívá jeden ze svých milostných vztahů s agentkou C5 (Teresa Schel), která při riskatním přechodu přes vojensky střeženou hranici přijde o život

Poslední říjnový pátek uvedlo Jihočeské divadlo do života pošumavský western Návrat Krále Šumavy, který upravil a nastudoval inscenační tým pod vedením Slováka Lukáše Brutovského na motivy stejnojmenného bestselleru (2012) českobudějovického spisovatele Davida Jana Žáka. První činoherní premiéra letošního podzimu (v září a říjnu předcházelo pět premiér přesunutých z covidové sezony) završila volnou trilogii (Rybí krev, Selský baroko) zrcadlící jihočeské prostředí v druhé polovině 20. století.    

Č. BUDĚJOVICE – Divadelní adaptace neuvěřitelného, přesto skutečného příběhu Krále Šumavy, civilním jménem Josefa Hasila, se ujal slovenský režisér Lukáš Brutovský (1988), taktéž autor hudby (v představení zazní rovněž skladby Směr Praha a Kdyby byl Bavorov). Jako dramaturga si přizval krajana Miro Dacha, se kterým již společně připravil pro Jihočeské divadlo inscenaci Kreutzerova sonáta uvedenou v komorním studiu Na Půdě v roce 2015. Pod dramaturgickou spoluprací je podepsaná Olga Šubrtová, působivou scénu nachystal Pavel Borák, kostýmy připravila Markéta Sládečková-Oslzlá.

Hlavní úloha jakoby byla na míru ušitá impulzivnímu Tomáši Drápelovi. V dalších rolích účinkují Eliška Brumovská (Marie), Věra Hlaváčková (Vlasta), Daniela Bambasová (Rozálie), Daniela Šišková (Růžena), Tereza Schel (Agentka C5), Pavel Oubram (Bohumil Hasil, Egon Brodský, Soudce), David Krchňavý (Tonda Vítek, Rudouš Kočí, Charles Eckert, Strážmistr Lang), Jiří Untermüller (Velitel Pátý, Vávra, Hajný Lorenz, Frank Taylor), Pepa Honzík (Zdeněk Vyleta, Kašpar, Háva, Bräuer), Jan Dvořák (Hajný Jaromír, Strýc Študlar, Jozef Morok). Představení trvá dvě hodiny s přestávkou, kouří se v něm a zazní výstřely.

Jaký byl reálný příběh Josefa Hasila? Rodák ze Zábrdí u Prachatic (8. února 1924) měl tři sestry a tři bratry. Jejich otec odešel od rodiny, o děti se starala matka. Jen sto šedesát centimetrů vysoký, ale fyzicky velmi zdatný Josef dezertoval koncem války z totálního nasazení v pasovské zbrojovce, skrýval se v zábrdské jeskyni a dělal spojku mezi partyzánskými skupinami operujícími na Šumavě, Vodňansku a Písecku. V poválečné euforii vstoupil vyučený bednář k SNB, byť musel žádat o dispens kvůli malému vzrůstu a dodělat si pátou třídu obecné školy.

Syna uviděl po půl století

Jako řadový esenbák ve Zvonkové brzy poznal, kam patří. Pochopil, že komunisté říkají něco jiného než dělají. Zlomovou událostí byla smrt posledního demokratického ministra Jana Masaryka. „Každému z nás bylo jasné, že šlo o vraždu. S kamarády jsme se rozhodli, že budeme pomáhat lidem, aby nedopadli jako Masaryk,“ svěřil se Hasil spisovateli Žákovi, jenž s ním rok a půl vedl obden několikahodinové telefonické hovory. Převaděčem přes hranice se však nestal jenom zábrdský znalec Šumavy. Tuto činnost prováděl každý druhý esenbák.

Hasila při jedné akci chytili, odsoudili na devět let a poslali do lágru v Dolním Jiřetíně, odkud jim však neohrožený mladík utekl. Spolu s letcem Antonínem Vítkem ve zcela rozedraných botách došli až do Bavorska a vstoupili do služeb CIA. Jako agent chodec vytvořil Hasil rozsáhlou špionážní síť a při návratech s informacemi pomáhal přecházet politicky důležitým osobám i maminkám s dětmi. „Měl jsem Hasila na mušce, ale uslyšel jsem pláč. Ukázalo se, že vede skupinu ženských s dětmi. S kámošem jsme si řekli, že nic nevidíme a budeme o tom mlčet,“ vyprávěl Žákovi jeden z bývalých strážců hranic.

Docházelo však i k přestřelkám. Při jedné z nich zahynul strážmistr SNB Kočí, jeho kolega Háva byl těžce zraněný. Následoval zátah, který odnesla Hasilova rodina, jejich známí, ale i cizí lidé, kteří dali bojovníkovi proti zvrácenému režimu třeba jen najíst nebo ho svezli na motorce. Trest byl vyměřený devadesáti šesti osobám a vznikl mýtus Krále Šumavy. Takto jej označovali estébáci ve spisech. Nikdy ho již nedopadli.

V Českých Budějovicích mu přichystali past, když měl vyzvednout ženu, v románu se jmenuje Bublíková, a dostat ji do Německa. Ale prokoukl je včas. Po zadrátování hranic skončily operace amerických špionážních skupin a Hasil roku 1954 dostal vízum do USA. Se synem Josefem Vávrou žijícím na Šumavě a dalšími blízkými se mohl setkat až po půl století. Celou tuto výjimečnou historii divadelními prostředky přiblíží divákovi činoherní soubor JD v představení, které je napínavé a působivé od začátku do konce.

Ladislav Lhota
Foto Alexandr Hudeček

Přidej komentář