Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Kráska se protančí ke Zvířeti a vrátí mu podobu prince

kz01
Otec přináší milované dceři nádhernou květinu, ale musí zaplatit Zvířeti svým životem. Balet s klasickým pohádkovým motivem dává Jihočeské divadlo
02.12.2017 10:05 | Ladislav Lhota

Kráska a zvíře, jedna z nejstarších indo-evropských pohádek, jejíž původní verze vyšla z pera francouzské spisovatelky Jeanne Marie de Beaumontové, dostala mnoho dalších písemných, kreslených, divadelních nebo filmových podob. Jihočeské divadlo ji dávalo zatím pětkrát (poprvé 1970, naposledy v devadesátých létech). Nový pokus ve formě původního baletu se stal první ze dvou plánovaných tanečních premiér pro období 2017 – 18. Libreto napsal Tomáš Vondrovic, choreografie, režie a dramaturgie se ujal Béla Kéri Nagy.

Č. BUDĚJOVICE – Rodinné představení vhodné i pro školou povinného diváka je kombinací klasického a moderního baletu s tanečním divadlem. Beze slov vypráví příběh o kupci, který na rozboučeném oceánu přijde o všechno. Potom se zatoulá do hradu, odkud přinese růži milované dceři, ale musí zaplatit životem. Kráska se obětuje za otce a vydá se Zvířeti. Místo tragického konce vznikne láskyplný vztah, díky němuž se zakletému princi postupně vrací původní vzhled.

Choreograf, tanečník a baletní mistr Béla Kéry Nagy působí v českobudějovickém souboru od roku 2009. Pracoval dosud na menších projektech. „Když jsem od šéfa baletu dostal nabídku na celovečerní choreografii, velmi mě to potěšilo a zároveň překvapilo. Musel jsem se zamyslet, jestli jsem připravený na takový úkol. Zaujala mě však hloubka a rozmanitost libreta. Po setkání s jeho autorem se dostavily první choreografické nápady,“ svěřuje se Nagy, jenž si nechal Vondrovicův text přeložit do rodné maďarštiny.

Kráska a zvíře v Nagyově pojetí není zcela iluzorní pohádkou ve stylu romantizujících hraných filmů či disneyovek (přiznává, že nejbližší z nich mu je filmové ztvárnění režiséra Jeana Cocteaua z roku 1946 s Jeanem Maraisem v hlavní roli). Vychází z mnohem složitější dějové linie, kterou příběhu vtiskl zkušený scénárista a také režisér a básník Tomáš Vondrovic. Zvíře, zakletý princ, se nestává pouhým ztělesněním zla, ale projevuje se lidsky. Dobro je pevnou součástí jeho nitra a proto si vyvolí Krásku, aby jej vysvobodila z ohavné podoby.

Lev symbolizuje oheň

Libreto pracuje s přírodními živly, jejichž síle čelí Kráska rozhodnutá zachránit prince. Podrobuje se zkouškám, při nichž musí obstát a ještě něco získat. Třeba jablko od lva, který symbolizuje oheň. Symboly nahrazují také další živly. Vítr jsou ptáci, vodu zastupuje Ještěr (něco mezi drakem a hadem), symbolem země se stává Minotaurus. Pohybují se na minimalistické, přitom velmi pestré scéně (spolu s kostýmy ji vytvořil Petr Siedlaczek), díky níž vznikají velmi kontrastní nálady. Zrychlující prvek při střídání celkem patnácti dějových obrazů zajišťují tanečníci, kteří přemisťují kulisy.

Béla Kéri Nagy se spolu s Petrem Baštýřem a Janem Hořejším podílel na vytvoření světelného designu, který umocňuje působivost scénických přeměn, a pro svůj celovečerní balet (představení trvá zhruba osmdesát minut a má jednu pauzu) sestavil hudební koláž ze skladeb Jamese Hornera (soundtrack k filmu Jméno růže), Ference Liszta (fragmenty z Faustovské a Dantovské symfonie), Gustava Holsta (výběr z orchestrální suity Planety), Modesta Petroviče Musorgského (Obrázky z výstavy) a Dmitrije Šostakoviče (Trio č. 2 e-moll, opus 67, Smyčcový kvartet č. 8, opus 110).

Taneční tým se skládá z dlouholetých Nagyových kolegů, ale i letošních nováčků v Jihočeském divadle. Do titulních úloh obsadil choreograf a režisér Lucii Hornou resp. Barboru Coufalovou (zároveň asistentka choreorafa), Zdeňka Mládka resp. Christopha Schallera. Charakterní roli otce Krásky přijal šéf baletu Lukáš Slavický. Na jevišti se objevují Magnum Phillipy, Sebastiano Mazzia, Julie de Meulemeester, Petronela Bogdan, Ištván Varga, Aleš Hanzlík, Ayano Nagamori a další tanečníci. Inscenace udrží v pozornosti a napětí i diváka, který přijde na balet poprvé. Nejbližší reprízy se uskuteční 14. prosince a 24. ledna.  

Ladislav Lhota
Foto Ján Honza       



kz02
kz03
kz04
kz05
kz06


Přidej komentář