Láska Samsona a Dalily dostane velmi hořkou příchuť
Jihočeské divadlo ve stoleté historii uvedlo pouze pět francouzských oper. Současná dramaturgie přistoupila ke splácení dluhu a výsledkem je šestý kus v podobě strhující grand opery francouzského romantismu Samson a Dalila, biblického dramatu o vášni a zradě. Dílo skladatele Charlese Camille Saint-Saënse (1835 – 1921) režijně uchopila hostující Magdalena Krčková Švecová, hudebního nastudování se ujal dirigent představení Martin Peschík. Titul se objevil v JD vůbec poprvé, premiéry se konaly 5. a 6. května 2023.
Č. BUDĚJOVICE – Samson a Dalila se řadí mezi nejznámější starozákonní příběhy, které překračují hranici náboženského učení a zůstávají v povědomí lidí na celém světě i po třech tisíciletích. Samsonovo zranitelné srdce se střetává s klamnými projevy lásky jeho osudové ženy, Filištínky Dalily, zákeřné svůdnice osnující zradu a ponížení pro téměř neporazitelného vůdce Hebrejců. Prostřednictvím dvou hlavních postav dochází ke konfrontaci nesmiřitelných národů. „Láska našich hrdinů má velmi hořkou příchuť. Když se žena rozhodne zničit muže, zničí ho. Disponuje takovými prostředky, kterým neodolá ani Samson,“ zdůrazňuje režisérka Magdalena Krčková Švecová.
Velkolepou inscenaci, na jejíž reprízy si divák v DK Metropol musí počkat do podzimní sezony, provázejí závratná sborová čísla, slavné baletní bakchanále, opojné árie, nenapodobitelná barevnost francouzské hudby sedmdesátých let 19. století a fenomenální pěvecké obsazení. Dlužno připomenout, že Charles Camille Sain-Saëns patří mezi největší autory francouzského romantismu. Mezi jeho světově nejhranější skladby patří Labuť z cyklu Karneval zvířat, symfonie č. 3 známá jako varhanní, nepochybně i Samson a Dalila. Z této opery se často koncertně uvádí duet Dalily a Samsona z konce druhého dějství Mon coeur, s´ouvre á ta voix nebo kontrastní orchestrální bakchanálie.
V roli Samsona alternuje francouzský Kanaďan
Celý příběh se odehrává na politickém pozadí v závěru druhého tisíciletí před Kristem, kdy území Izraele okupovali Pelištejci (Filištíni). Ačkoliv byli Pelištejci zhruba ve čtvrtém století před Kristem vytlačení z Izraele a jako národ zmizeli z historie, císař Hadrián po potlačení židovského povstání přejmenoval Judeu po historických nepřátelích Izraele jako Syria Palestinae. Díky tomuto dědictví se ve 20. století identifikoval nový národ Palestinců, který sice nemá geneticky mnoho společného s původními Palestinci, nicméně nelehká politická situace dala po staletích znovu vzniknout izraelsko palestinského konfliktu, který se střídavou intenzitou přetrvává doposud.
Pěveckou sestavu v inscenaci Jihočeského divadla tvoří domácí i zahraniční hvězdy Markéta Cukrová, Šárka Hubáčková (Dalila), Richard Samek, Philippe Castagner (Samson), Alexandr Beň, Jakub Hliněnský (Velekněž boha Dagona), Miloš Horák, Josef Kovačič (Abimelech), David Malát, Jevgen Šokalo (Starý Hebrejec), Vladimíra Janovská, Světlana Šoka (Samsonova žena), Přemysl Filous, Peter Malý, Marek Žihla (Posel) a další. Dále účinkuje sbor opery a balet JD, hraje orchestr JD s koncertními mistry Martinem Červinkou (housle) a Václavem Žákem (violoncello). Scénu a kostýmy nachystal Marek Cpin, choreografii připravil Martin Šinták.
Ladislav Lhota
Foto Martina Root a archiv JD
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ