Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Malby Jiřího Ptáčka se vrací do Týna nad Vltavou

ptt01
Výstava Jádro a oběžnice v Městské galerii Týn nad Vltavou představuje abstraktní malířskou tvorbu z dílny známého výtvarníka Jiřího Ptáčka st.
16.06.2021 13:19 | Ladislav Lhota

Městská galerie Týn nad Vltavou nachystala výstavu Jádro a oběžnice, která představuje tvorbu známého malíře Jiřího Ptáčka. Kurátorem je jeho syn Jiří Ptáček ml. Vernisáž se uskuteční v pátek 18. června od 18 hodin, expozice bude přístupná do 1. srpna 2021. Pražský rodák s jihočeskou duší prezentoval svoje dílo v řadě míst České republiky. V Týně nad Vltavou se premiérově představil roku 1994, samostatně zde vystavuje poprvé.

TÝN NAD VLTAVOU – Pro malíře Jiřího Ptáčka (1949) se hlavní inspirací stala příroda. Dospěl k imaginativní obraznosti, v níž abstraktní tvarosloví jen vzdáleně poukazovalo na reálné předobrazy v mikroskopem zvětšeném mořském planktonu, pestrých životních formách korálových útesů, ale i ranní mlze či popadaných větvích stromu. Ptáčkova abstrakce se někdy označuje za lyrickou. „S přihlédnutím k celému jeho malířskému dílu bychom měli zvážit, jestli klíčem k uchopení jeho díla není především pojem intimismus,“ zamýšlí se malířův syn v pozici kurátora.

Vedle volné tvorby se Jiří Ptáček st. v minulosti příležitostně věnoval realizacím v architektuře. Patří k nim keramická stěna při vstupu do samoobsluhy na sídlišti Hlinky v Týně nad Vltavou. Druhá vznikla pro jídelnu zaměstnanců Jaderné elektrárny Temelín v roce 1992. Je to autorova nejrozměrnější malba. Včlenil do ní motivy hvězd, slunečního kotouče a trojúhelníkových štítů jihočeských chalup. „Na výstavě Jádro a oběžnice stavíme otcovu volnou tvorbu vedle architektonických realizací. Poukazujeme na shodné zdroje a těžíme z lokálního příběhu dvou děl, která patří k minulosti i současnosti regionu,“ upozorňuje Jiří Ptáček ml.

Nevynechal ani filmovou a knižní tvorbu

Malíř vyrůstal v Českém Krumlově a Českých Budějovicích, kde žije i nyní. V období 1970–1976 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1985 se vrátil na AVU jako nástupce svého bývalého pedagoga Arnošta Paderlíka, do roku 1990 vedl speciálku monumentální a figurální malby. Samostatně vystavuje od roku 1978. Výstavy uspořádal pro Galerii Čs. spisovatel v Praze (1990), Dům umění v Českých Budějovicích (1991), Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě (1995) nebo Galerii Jiřího Jílka v Šumperku (2010). V létech 1995 a 2009 měl velké výstavy ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích.

Od roku 1984 do roku 1985 pracoval na výtvarné stránce padesátiminutového animovaného filmu Salar (režie Ivan Renč, Krátký film Praha) a obdržel za to Cenu Národní galerie Praha (1986). Ilustroval rovněž knihu Františka Hrubína Romance pro křídlovku (Dona, Č. Budějovice, 1992). Byl editorem a autorem grafické úpravy Paderlíkovy knižní monografie (Nakladatelství Nebe, Č. Budějovice, 2002). Jeho díla figurují ve sbírkách Národní galerie Praha, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Východočeské galerie v Pardubicích nebo Galerie výtvarného umění v Náchodě. Získal Cenu Intersalonu 2010 na přehlídce pořádané Asociací jihočeských výtvarníků.

(lho, jpt)
Foto Jan Mahr


ptt02


Přidej komentář