Malíř Aleš Zapletal nechce být šamanem. Je vypravěč
Českobudějovická galerie Měsíc ve dne hostí do 20. ledna 2017 výstavu šestadvacetiletého malíře Aleše Zapletala nazvanou Earthworks podle stejnojmenného cyklu olejů na plátně, který autor vytvořil v průběhu roku 2016. Po absolvování prestižních uměleckých škol rozšiřuje dvojnásobný magistr svoji diplomku o další obrazy a hodlá nadále pokračovat v neobvyklých pohledech na realitu, v nichž ruší ostrou linii mezi přírodninami a artefakty vytvářenými lidskou rukou.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Mladý umělec pocházející z Opavy vystudoval Ateliér malířství 1 na Fakultě výtvarných umění v Brně a zopakoval si magisterské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. K dosud neuzavřenému cyklu obrazů si pro diplomovou práci vypůjčil název Earthworks od Američana Roberta Smithsona, který se stal výrazným představitelem land artu a proslavil se krajinnou intervencí Spirálové molo z roku 1970.
Robert Smithson vystavěl molo vinoucí se od břehu Velkého solného jezera v Utahu. Silně ovlivnil i Aleše Zapletala, který se narodil daleko odtud o dvacet let později. „Smithsonovo texty a uvažování, které představuje svým dílem, jsou pro mě velmi inspirativní. Napadlo mě udělat takový monument naruby. Korelace mezi Smithsonovým zaujetím entropií a mým anachronickým druhem malby mi přišla natolik zábavná, že jsem prozatím celý cyklus i dvě poslední výstavy pojmenoval Earthworks. Spirálové molo je však jen jednou z věcí obývajících prostor mých obrazů,“ podotýká moravský malíř.
Živí tvorové jsou jenom zvířata
V budějovické galerii umístil Aleš Zapletal další obrazy z cyklu – Life in zomm museum, Floating Island, etc. „Říkal jsem si, že namaluji takový ráj věcí,“ vysvětluje autor k prezentovanému výběru, který současně zrcadlí malířův tvůrčí posun. „Ranější obrazy charakterizuje výrazný prázdný prostor a několik prvků. Nové jsou zahuštěné. Objevuje se tam řada detailů, které jako by k sobě nepatří, třeba chýše s futuristickým automobilem. Zároveň malíř pracuje s lidskými postavami. Nejsou to vlastně lidé, ale sochy lidí. Živí tvorové jsou jenom zvířata,“ popisuje kurátor Jiří Ptáček.
Aleš Zapletal ve svém díle nahlíží na skutečnost z perspektivy naivního pozorovatele, jemuž se zaměňují přírodniny, lidské postavy a kulturní artefakty. Přitom se vůbec nezabývá definicí historického času. Zjevné je také Zapletalovo zaujetí pro vztahy mezi výtvarným uměním a vyprávěním. V minulosti vyústilo v obrazy ovlivněné ilustrací i výstavu podnícenou literárními díly Jaroslava Foglara. „V případě Earthworks se malířova vášeň projevuje na koncepci souboru jako obrazového mýtu o exotickém ráji, v němž se obnovuje neoddělenost kulturních produktů, živé a neživé přírody,“ upřesňuje Jiří Ptáček.
„Sofistikovaná hra s malířskými postupy a žánry, odkazy ke klasickému malířství renesance po pitturu metafisicu, interiéry muzeí jako jevišti výjevů, avšak zejména vědomě regresivní přístup k land artu jako námětu malby, nás upozorňuje, že Zapletal nechce být prorokem či šamanem promlouvajícím o své vnitřní vizi, ale spíše vypravěčem, který v navrženém vesmíru prozkoumává důsledky jeho pravidel pro výtvarné a umělecké problémy,“ dodává kurátor k výstavnímu počinku, který v Měsíci ve dne završil etapu zacílenou k malbě. Příští ročník se zaměří na sochařské a fotografické prezentace.
Ladislav Lhota
Foto autor
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ VYHLEDÁVÁNÍ V PIS