Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Malíř Aleš Zapletal nechce být šamanem. Je vypravěč

mgr01
Do výstavního souboru Earthworks malíře Aleše Zapletala patří i plátno Floating Island (110 x 125 cm, 2016).
26.12.2016 17:31 | Ladislav Lhota

Českobudějovická galerie Měsíc ve dne hostí do 20. ledna 2017 výstavu šestadvacetiletého malíře Aleše Zapletala nazvanou Earthworks podle stejnojmenného cyklu olejů na plátně, který autor vytvořil v průběhu roku 2016. Po absolvování prestižních uměleckých škol rozšiřuje dvojnásobný magistr svoji diplomku o další obrazy a hodlá nadále pokračovat v neobvyklých pohledech na realitu, v nichž ruší ostrou linii mezi přírodninami a artefakty vytvářenými lidskou rukou.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Mladý umělec pocházející z Opavy vystudoval Ateliér malířství 1 na Fakultě výtvarných umění v Brně a zopakoval si magisterské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. K dosud neuzavřenému cyklu obrazů si pro diplomovou práci vypůjčil název Earthworks od Američana Roberta Smithsona, který se stal výrazným představitelem land artu a proslavil se krajinnou intervencí Spirálové molo z roku 1970.

Robert Smithson vystavěl molo vinoucí se od břehu Velkého solného jezera v Utahu. Silně ovlivnil i Aleše Zapletala, který se narodil daleko odtud o dvacet let později. „Smithsonovo texty a uvažování, které představuje svým dílem, jsou pro mě velmi inspirativní. Napadlo mě udělat takový monument naruby. Korelace mezi Smithsonovým zaujetím entropií a mým anachronickým druhem malby mi přišla natolik zábavná, že jsem prozatím celý cyklus i dvě poslední výstavy pojmenoval Earthworks. Spirálové molo je však jen jednou z věcí obývajících prostor mých obrazů,“ podotýká moravský malíř. 

Živí tvorové jsou jenom zvířata

V budějovické galerii umístil Aleš Zapletal další obrazy z cyklu – Life in zomm museum, Floating Island, etc. „Říkal jsem si, že namaluji takový ráj věcí,“ vysvětluje autor k prezentovanému výběru, který současně zrcadlí malířův tvůrčí posun. „Ranější obrazy charakterizuje výrazný prázdný prostor a několik prvků. Nové jsou zahuštěné. Objevuje se tam řada detailů, které jako by k sobě nepatří, třeba chýše s futuristickým automobilem. Zároveň malíř pracuje s lidskými postavami. Nejsou to vlastně lidé, ale sochy lidí. Živí tvorové jsou jenom zvířata,“ popisuje kurátor Jiří Ptáček.

Aleš Zapletal ve svém díle nahlíží na skutečnost z perspektivy naivního pozorovatele, jemuž se zaměňují přírodniny, lidské postavy a kulturní artefakty. Přitom se vůbec nezabývá definicí historického času. Zjevné je také Zapletalovo zaujetí pro vztahy mezi výtvarným uměním a vyprávěním. V minulosti vyústilo v obrazy ovlivněné ilustrací i výstavu podnícenou literárními díly Jaroslava Foglara. „V případě Earthworks se malířova vášeň projevuje na koncepci souboru jako obrazového mýtu o exotickém ráji, v němž se obnovuje neoddělenost kulturních produktů, živé a neživé přírody,“ upřesňuje Jiří Ptáček.

„Sofistikovaná hra s malířskými postupy a žánry, odkazy ke klasickému malířství renesance po pitturu metafisicu, interiéry muzeí jako jevišti výjevů, avšak zejména vědomě regresivní přístup k land artu jako námětu malby, nás upozorňuje, že Zapletal nechce být prorokem či šamanem promlouvajícím o své vnitřní vizi, ale spíše vypravěčem, který v navrženém vesmíru prozkoumává důsledky jeho pravidel pro výtvarné a umělecké problémy,“ dodává kurátor k výstavnímu počinku, který v Měsíci ve dne završil etapu zacílenou k malbě. Příští ročník se zaměří na sochařské a fotografické prezentace.   

Ladislav Lhota
Foto autor


mgr02
mgr03
mgr04
mgr05
mgr06


Přidej komentář