Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Maltézští rytíři se prezentují v jihočeské metropoli

ma01
Součástí výstavy je portrét Adama ze Schwarzenbergu (1583 - 1641), představeného Braniborské bailivie řádu maltézských rytířů, dědice panství Seinsheim (anonym 1. pol. 17. století)
05.10.2018 14:44 | Ladislav Lhota

Galerie Národního památkového ústavu (NPÚ) na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích hostí od 1. října do 2. listopadu putovní expozici Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů, která připomíná tisíciletou historii řádu a představuje významné členy z aristokratických kruhů. Ukazuje i cenné předměty spojené s působením řádových představitelů a jejich účastí v diplomatických službách. Vstup je zdarma každý den od pondělí do pátku v době od 9 do 16 hodin.

Č. BUDĚJOVICE – Výstava v decentním rozsahu přibližuje unikátní téma, za které lze bezesporu označit působení maltézských rytířů – plný název řádu zní Suverénní vojenský a hospitální řád Sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty – v kontextu mezinárodním, ale i ryze českém a jihočeském. Zaměřuje se hlavně na diplomatickou činnost velkopřevorů Českého velkopřevorství a upozorňuje na aristokraty v řádu, neboť je součástí dlouhodobého projektu NPÚ Šlechta českých zemí v evropské diplomacii.

Pražská kurátorka Eva Lukášová shromáždila předměty ze sbírek hradů a zámků ve správě NPÚ, které připomínají aristokratické členy maltézského řádu. Vedle portrétů a grafik obsahuje výstava také část zbroje maltézského rytíře z 1. poloviny 17. století nebo jediný v Čechách kompletně dochovaný slavnostní řádový oděv, který v 70. létech 19. století nosil čestný rytíř Suverénního řádu maltézských rytířů Theodor hrabě Des Fours Walderode, majitel zámku Hrubý Rohozec. Nechybí řádové insignie a medaile.

Mnoho osobností českých a moravských šlechtických rodů působilo ve starobylém rytířském řádu, jehož počátky sahají do časů obrany Svaté země na přelomu 11. a 12. století. Počátkem druhé poloviny 12. století byl řád knížetem a králem Vladislavem II. uvedený do Čech a členové si říkali Johanité. V jižních Čechách řádu patřil hrad ve Strakonicích a jeho příslušníci vlastnili mnohá panská sídla na českém a moravském území. „Našemu suchozemskému národu udělali velkou slávu v námořních bitvách na obranu křesťanství jako velitelé řádových galér,“ připomíná Eva Lukášová.

Chránili poutníky proti muslimům

Rytíři sloužili na Maltě a dalších řádových destinacích, čímž získali velký mezinárodní rozhled. Nebylo divu, že se stali výbornými diplomaty žádanými řádem i habsburskými panovníky. V depozitářích hradů a zámků, které vlastnili, se uchovaly četné památky na jejich řádovou činnost a výstava je poprvé v historii odkrývá veřejnosti. „Vybrali jsme několik nejvýznamnějších kusů, především krásně zrestaurovaný a jediný kompletně dochovaný oděv čestného člena řádu Theodora hraběte de Four Walderode,“ zdůrazňuje kurátorka.

Řád vznikl jako bratrstvo po dobytí Jeruzaléma a jeho původní zaměření bylo hospitální. „Klíčovou roli sehrál blahoslavený Gérard, který byl prvním představeným,“ upozorňuje historik řádu Milan Buben. Tehdejší jeruzalémské království stálo na chatrných nohou. Poutníky proudící do nejsvětějšího místa všech křesťanů přepadávali muslimové a páchali na nich násilnosti. Z potřeby chránit poutníky vznikla vojenská složka řádu. Ten je suverénní, neboť podléhá Svatému stolci dobrovolně a má právní suverenitu.

Osmihrotý řádový kříž ve znaku maltézských rytířů symbolizuje osm blahoslavenství, která najdeme v Ježíšově kázání na hoře Tábor. Původním patronem byl Sv. Jan Almužník, patriarcha alexandrijský, ale byl známý spíše ve východních církvích a tak došlo ke změně. V Jeruzalémě převládal velmi silný kult Sv. Jana Křtitele, jenž se stal hlavním patronem řádu. Dnes je to Panna Maria z Filermosu. Po vyhnání ze Svaté země se křesťané rozptýlili po Evropě a sídlem řádu se stal Rhodos. Roku 1530 dal Karel V. řádu v léno Maltské souostroví.

Tehdy už naplno fungovaly diplomatické vztahy, k nimž vytvářela můstek řádová suverenita. Diplomatická činnost maltézských rytířů existuje doposud. Maltézský řád se počítá za nejmenší na světě, dokonce před Vatikánem. Fyzicky sídlí ve dvou budovách a má všechny atributy státu – svoji hlavu, kterou je velmistr, vládu, parlament, zákoník, soud, diplomatické styky ve více než sto zemích světa (velvyslancem v České republice je Wenceslaus Lobkowicz), vlastní pasy, znak, hymnu, heslo, dvě vlajky. Na českém území, potažmo ve všech dalších lokalitách své působnosti, se však řád prioritně věnuje charitě.

Ladislav Lhota
Foto autor   


ma02
ma03
ma04
ma05
ma06


Přidej komentář