Mefistofeles si žádá náročný bas. A Trojská Helena?

V hlavní úloze Mefistofela alternuje Jan Hnyk, známý v operním světě jako stálý host pražského Národního divadla a plzeňského Divadla J. K. Tyla. Uplatnil se také v Menzelově filmu Donšajni (2013) v roli pěvce Marka

Operní soubor Jihočeského divadla vstoupil do letošního podzimu dvěma odloženými premiérami: Evžen Oněgin od Pjotra Iljiče Čajkovského a Cosi fan tutte od Wolfganga Amadea Mozarta. Třetí premiéra (5. listopadu) se již stala součástí dramaturgického plánu pro sezonu 2021–22. Nový umělecký šéf Tomáš Ondřej Pilař si nepočínal při výběru svého režijního debutu na budějovické scéně ani trochu skromně a sáhl po Mefistofelovi od italského skladatele a libretisty Arriga Boita (1842 – 1918).

Č. BUDĚJOVICE – Nesmírně působivá, naprosto unikátní opera vrcholného italského romantismu s velice efektními sborovými a baletními scénami byla ve své původní verzi z roku 1868 napsaná pro dva symfonické orchestry a čtyři sbory, trvala pět hodin. První uvedení však skončilo fiaskem. Tehdy pětadvacetiletý autor Arrigo Boito postupně vyzrál v jednu z nejvšestrannějších uměleckých osobností, patřil i k nejvzdělanějším, a když své dílo, radikálně přepracované, uvedl znovu o sedm let později, sklidil famózní úspěch. Mefistofela zkomponoval na vlastní libreto podle Goethova románu Faust – v přesvědčení, že dokonalá opera může stát pouze na velikém básnickém opusu.   

V uměleckém světě si Boita dlouho cenili více jako literáta, než skladatele. Napsal libreta k Verdiho Otellovi (1887) a Falstaffovi (1893), Ponchielliho Giocondě a dalším, publikoval řadu článků. Italskou operu se snažil zbavit zavedených stereotypů. Jeho Mefistofeles se trvale zařadil do světového repertoáru a zůstává s podivem, že tak působivé dílo se v tuzemsku inscenuje velmi zřídka. Na scéně Jihočeského divadla zazní poprvé. Partitura si klade značné nároky na provozovací aparát a kapacitu jeviště i orchestřiště. „Boitova opera se dotýká vrchní hranice našich provozních možností. Během večera se vystřídá přes sto třicet umělců,“ připomíná Tomáš Ondřej Pilař.

Operní řečí vyprávěný fantastický příběh o muži, který prodal svoji duši, nadchne nejen zasvěcené osoby, ale je zároveň typickým představením pro diváka, jenž postrádá jakékoliv zkušenosti s tímto žánrem. Může se těšit na rychle plynoucí, skoro filmový děj plný zvratů a emocí, na opojnou hudbu. Nádherné italské melodie. „Velkolepá symfonická a sborová sazba v některých místech až závratně přimrazí diváky do sedaček. Jistojistě na ně zapůsobí efektní vizuální zpracování, které čerpá z estetiky osmdesátých let 19. století. Dámy jsou oděné v okouzlujících krinolínových šatech s korzety, celá scénografie vytváří iluzivní dojem průhledu do nebe,“ popisuje režisér.

Loučí se Mario de Rose

Inscenace primárně staví na velmi vzácných pěveckých hostech, které pozvalo vedení divadla do jižních Čech. Do hlavní postavy se převtělují František Zahradníček a Jan Hnyk – je to nejnáročnější basová role v historii operního repertoáru. Představí se i další neméně skvělí zpěváci. Fausta ztvárňuje Paolo Lardizzone v alternaci s Philippe Castagnerem, o Markétku se dělí Jana Šrejma Kačírková se Soňou Godarskou. Za specifickou lze označit roli Trojské Heleny považované za nejkrásnější ženu všech dob. Part je napsaný pro velmi náročný dramatický soprán, navíc představitelka stane na jevišti mimořádně spoře oděná. „Musí být krásná od hlavy až patě,“ zdůrazňuje T. O. Pilař.

Premiérové účinkování před jihočeskými diváky si odbude čerstvá kmenová posila operního souboru Markéta Cukrová. Nastudovala dvojroli Marty a Panthalis. Hudebního nastudování se ujal generální hudební ředitel Mario de Rose, který se zároveň prostřídá s Martinem Peschíkem u dirigentského pultíku a po desetiletém působení se tímto představením rozloučí s Jihočeským divadlem (jako šéfdirigent nastoupí David Švec, jenž má kořeny v Českých Budějovicích a působil v pražském Národním divadle a mnoha scénách po celém světě). Scénu připravil Petr Vítek, kostýmy Aleš Valášek, světelný design je dílem Daniela Tesaře, choreografii si vzal na starost Martin Šinták.

Zvídaví diváci se mohou naladit na operní večer zapojením - aktivně i pasivně - do Lektorských úvodů v předsálí DK Metropol, kde se dozví spoustu podrobností vázaných k inscenaci. Vysvětlení jim podají a dotazy zodpoví umělecký šéf Tomáš Ondřej Pilař spolu s dramaturgem Tomášem Studeným. Druhý z nich bude k dispozici také o přestávce v rámci další horké novinky označené jako Dramaturgická pohotovost. „Mám velkou radost, že Lektorské úvody a Dramaturgická pohotovost, které jsme zavedli od počátku letošní sezony, si už získaly své příznivce a umožňují našim divákům vychutnat si večer v opeře intenzivněji a odcházet ještě spokojenější,“ říká T. O. Pilař.

Ladislav Lhota
Foto Martina Root

Přidej komentář