Obrazy bratrů Hamiltonových zkrášlují zámek Ohrada

Obrazy bratrů Hamiltonových v zámku Ohrada seznamují s aristokratickým lovectvím v 18. století

Více než čtyři desítky obrazů barokních malířů Johanna Georga a Filipa Ferdinanda de Hamilton ze sbírek státních zámků Hluboká, Slatiňany, Horšovský Týn, Třeboň a Český Krumlov aktuálně zkrášlují lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Výstavu Bratři Hamiltonové – Obrazy aristokratického lovectví 18. století připravil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem. Veřejnosti je přístupná od 1. září do 31. října letošního roku.

OHRADA – Před více než třemi sty léty přijal pozvání na zámek Hluboká skotský malíř Johann Georg de Hamilton žijící ve Vídni. Pro knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu měl do velkého sálu zámku Ohrada namalovat deset rozměrných obrazů s náměty štvanic, které se pořádaly se pro usnadnění jeho práce na zámeckém nádvoří. Údajně si je skicoval z balkónu. Obrazy dokončil v roce 1722 a od té doby skutečně zdobily velký sál. Roku 1938 je majitelé odvezli, v současnosti se nacházejí na zámcích Stainz a Murau ve Štýrsku.

Tvorba bratrů Hamiltonovýchů byla až donedávna téměř zapomenutá, ač jsou olejomalby těchto autorů zastoupené v soukromých sbírkách i ve fondech českých, moravských i rakouských zámků a galerií. „Dlouhá léta stáli oba bratři na okraji odborného zájmu u nás i v zahraničí, německy mluvící země nevyjímaje,“ říká autorka výstavy Ludmila Ourodová. Díky jednomu z výzkumných projektů Ministerstva kultury ČR se budějovickým památkářům podařilo loni vydat monografii Johanna Georga de Hamiltona, letos je na řadě výstava připomínající život a tvorbu obou malířů.

Vystavované obrazy jsou významným segmentem jejich tvorby, ale početně představují pouhý zlomek z díla, které po sobě zanechali. „Jedná se o vůbec první veřejné představení obou umělců od roku 1888, kdy nechal Josef Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, uspořádat výstavu třiceti obrazů Johanna Georga de Hamiltona ze schwarzenberských sbírek v Domě umění ve Vídni,“ upřesňuje Ludmila Ourodová.

Malovali pro šlechtu a císařský dvůr

Oba malíři tvořili zejména v prvních desetiletích 18. století a jejich umělecké kariéry byly celoživotně spjaté s habsburskými zeměmi. Tvorba však vyrostla z tradice malby zátiší ve Flandrech a v severním Holandsku. Usadili se ve střední Evropě, kde malovali pro zdejší šlechtu i císaře v té době tolik žádaná lovecká zátiší, lovecké výjevy, parforsní hony, jezdecké portréty, štvanice nebo portréty psů a koní.

Celá řada barokních malířů se zabývala malováním zvířat, ale Johann Georg i jeho bratr Filip Ferdinand byli pro svoji vytříbenou techniku považovaní za malíře zvířecích námětů par excellence. Johann Georg získal přezdívku malíř koní, Filip Ferdinand malíř ptáčník. Filip Ferdinand de Hamilton pracoval především pro Liechtensteiny a na dvoře císařů Josefa I., Karla VI. a v závěru života i na dvoře císařovny Marie Terezie.

Maloval obrazy ptáků, jezdecké portréty i portréty psů. Přestože nikdy soustavněji nepracoval ve službách Schwarzenbergů, ti jeho obrazy oceňovali a své sbírky obohacovali o nákupy jeho obrazů. Naopak Johann Georg před svým angažmá na císařském dvoře pracoval mnoho let i pro rod Schwarzenbergů. Na konci 19. století bylo ve schwarzenberských sbírkách více než šedesát obrazů Johanna Georga de Hamiltona a asi desítka obrazů namalovaná jeho bratrem.

Zaujme i portrét Adama Františka ze Schwarzenbergu

Řada z nich v posledních patnácti létech dočkala zrestaurování (zejména akademickou malířkou Olgou Trmalovou) a na výstavě se zaskvějí v plné kráse. Vystavený bude rovněž jeden z nejstarších dochovaných obrazů Johanna Georga de Hamiltona nazvaný Před štvanicí (1703), který zachycuje Františka Josefa, hraběte Serényiho, demonstrujícího na koni jednu z nejtěžších figur španělské školy vysokého jezdeckého umění.

Mezi nejpůsobivější vystavené obrazy jistě patří desítka portrétů nejlepších koní ze stájí Adama Františka ze Schwarzenbergu a Michaela Jana III. z Althanu. Učarují divákům nejen úchvatnou drobnomalbou ušlechtilých hřebců, ale i exotickým zjevem cizokrajných štolbů, kteří je předvádějí. Zážitek si odnesou i milovníci lovu, sokolnictví nebo ušlechtilých psů.

Součástí expozice jsou také dva nejkvalitnější obrazy J. G. de Hamiltona ze současných českých sbírek – Začátek parforsního honu na zajíce a Konec štvanice na zajíce. Byly inspirované historicky doložitelným honem u Lomnice nad Lužnicí v roce 1707. Zaujmou velmi realistickým průhledem do světa v počátku 18. století, včetně věrných portrétů mladého Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho vrchního lovčího Jana Zikmunda Dreschera z Kadaně. Pozorní diváci na jednom z nich naleznou i portrét malíře coby sokolníka.

Výstavní panely, které doprovázejí obrazy bratrů Hamiltonů, seznámí návštěvníky s životními osudy malířské dvojice včetně výsledků posledních výzkumů jejich tvorby. V příštím roce budou zřejmě pokračovat hamiltonovské připomínky. Správa zámku Ohrada, Národního zemědělského muzea v Praze i českobudějovického Národního památkového společně usilují o umístění kvalitních velkoformátových fotokopií na místa původních obrazů ve velkém sále.

(lho,tzp)
Foto archiv NPÚ

Přidej komentář