Obrazy malované v džungli vystřídaly Váchalovu tvorbu

Dimas Paredes Armas a Otto Placht představují v Českém Krumlově své dílo vytvořené převážně v amazonské džungli.

Duše pra/lesa se jmenuje barevný dřevoryt Josefa Váchala, jehož tvorba tolik uchvacovala návštěvníky českokrumlovského Egon Schiele Art Centra v uplynulém roce. Stejný název společně nesou výstavy představující malířské dílo Dimase Paredese Armase (1954), Otto Plachta (1962) a Jaroslava Hněvkovského (1884 – 1956), které zaplňují prostor na třech tisících metrech čtverečních v téže galerii od druhé poloviny dubna do konce října letošního roku.

ČESKÝ KRUMLOV – Početné sály Egon Schiele Art Centra (dále jen ESAC) jsou doslova provoněné dálkami a exotikou. „Prostřednictvím obrazů a mnoha dalších uměleckých předmětů, ale i věcí každodenní potřeby se k nám dostali původní obyvatelé vzdálených končin – peruánské Amazonie a Indie – jejich umění, tradice a historie,“ přibližuje pozoruhodnou expozici ředitelka ESAC Hana Jirmusová Lazarowitz, která musela před zahájením sezony řešit i nepříjemnost v podobě ztráty třech obrazů při překládce v Hamburku.

Ze zaoceánské lodi do kamionu se už nedostala tři plátna. Zbyla po nich rozštípaná bedna. Přesto je dílo peruánského malíře Dimase Paredese Armase na výstavě zastoupené bohatě. Syn kdysi mocného šamana Dona Laurencia, jenž za svého života fungoval na předměstí Pucallpy jako vyhlášený léčitel, dokonce poprvé v životě opustil svoji vlast a vypravil se do Českého Krumlova. Přijal pozvání k tvůrčímu pobytu, který zahájil účastí na vernisáži.

Rodák z Pucallpy se stal následovníkem svého učitele Pabla Amaringa, slavného malíře ayahuasky. Začal stavět na Amaringově výtvarném jazyku a postupně ho přetavil do vlastního autentického stylu podloženého znalostí přírody a barev, ale i mýtů a legend. K mistrovství dospěl soustředěnou prací, trpělivostí a touhou zachytit znalosti předků. Inspiraci čerpá z vizí a snů, v nichž se spojuje s otcem. Často zobrazuje mytického hada Carahua, nejvyššího ochránce a ducha mrtvého moře. Vyniká velmi přesnými detaily rostlin. 

V nirvanickém stavu roste dílo samo pod rukama

Podnětem k uspořádání společných výstav v krumlovské galerii se stalo dílo, pod nímž je podepsaný Otto Placht, pražský rodák, který strávil podstatnou část z minulých dvaceti let v amazonském pralese, kde se začlenil do kmene Shipibo. Jako absolvent AVU a odborný asistent v ateliéru monumentální tvorby Jiřího Načeradského se počátkem devadesátých let seznámil s mecenáškou umění Medou Mládkovou a při cestě do Peru také s Pablem Amaringem, Donem Laurenciem a Dimasem Paredesem Armasem.

Dostal se do indiánské vesnice, poslední mezi civilizací a džunglí. Všichni se tam věnovali výtvarnému umění – chystali barvy, modelovali a pálili amfory, vyšívali ornamenty. „Našel jsem ideální exteriérový ateliér. Fascinovalo mě to. Pohltila mě tamní energie,“ popisuje muž pohybující se na dvou světadílech. Vzal si indiánku, ale když jim povyrostly děti, přestěhoval kvůli jejich výchově a vzdělání celou rodinu do Čech. Opakovaně se vrací do Peru vždy jen na určitou dobu, kterou vyplňuje uměleckými aktivitami.

Část Plachtovy prezentace v ESAC tvoří obrazy vzniklé během umělcova loňského pobytu v Českém Krumlově. Většinu svých prací však přivezl z Jižní Ameriky (na dopravu získala galerie 222 900 korun díky veřejné sbírce na serveru Hit Hit). Otto Placht s oblibou maluje barvami uvařenými z kůry stromů. „Dostávám se přitom do nirvanického stavu naprosté blaženosti a cokoliv dělám, roste mi samo pod rukama,“ líčí nadšeně a přiznává, že byl hodně blízko magickým rituálům, ale nevstoupil do amazonské magie, někdy hodně temné.

Zajímavé srovnání s dílem a životem Otto Plachta resp. Dimase Paredese Armase nabízí třetí paralelní výstava věnovaná polozapomenutému malíři Jaroslavu Hněvkovskému (1884 – 1956), jenž několik let před první světovou válkou a krátce po ní tvořil v Indii, kam se dostal – z dnešního pohledu – za velmi romantických okolností. Vzděláním i praxí původně geometr toužil poznat džungli, žít mimo civilizaci a ve svobodě. Do určité míry si všechno splnil. Výstavu zapůjčilo muzeum z jeho rodiště ve středočeském Žebráku.

Ladislav Lhota
Foto autor

Přidej komentář