Odkaz rodu Lanna udivuje v Jihočeském muzeu

V historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se lidé mohou od 26. května seznámit s mimořádným příběhem a odkazem zdejších rodáků Adalberta Lanny staršího a mladšího, kteří se výrazně zapsali do dějin podnikání a kultury v regionu i mnoha částech Evropy

Mimořádný příběh a inspirující odkaz jednoho z nejvýznamnějších česko-rakouských podnikatelských rodů, v jehož čele stáli Adalbert (Vojtěch) Lanna otec i syn, oba rodáci z Českých Budějovic, přibližuje souborná muzejní výstava v Jihočeském muzeu (od 26. května 2020 do 3. ledna 2021) pod názvem Lanna – monumenty století (z projektu Lanna – evropské kulturní cesty). Expozice přesahuje hranice regionu i České republiky a soustředí se na premiérovou ukázku sbírkových předmětů a velkoformátových exponátů z odkazu Lannovy rodiny.

Č. BUDĚJOVICE – Přitažlivost výstavního počinu umocní prezentace originálů ze sbírek předních muzeí, galerií, archivů – Umělecko průmyslového muzea v Praze, Muzea Hlavního města Prahy, Národního technického muzea, Jihočeského muzea. „Představujeme rovněž exponáty z dědictví rodiny Trauttenberg v Lannově vile v rakouském Gmundenu,“ připomíná Jiří Kopáček, autor výstavy, která sleduje tři nosné tematické linie. Průmyslově a hospodářsky orientovaná část v hlavním sále se zaměřuje na klíčová odvětví podnikání rodiny Lanna. Druhá linie sleduje proměny společenských a politických poměrů v 19. a počátkem 20. století, třetí se pojí s kulturním dědictvím rodu Lanna.

Podnikání Adalberta Lanny staršího, na něž navázal jeho syn, mělo kořeny v česko–rakouském pomezí a prohloubilo významné tradice těžby soli z oblasti rakouské Solné komory. Dále razilo cestu na sever ke zhodnocení přírodního bohatství jihočeských panství. Provozování obchodu se solí a první evropské  koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince, plavení dřeva, stavba lodí, říčních strojů, mostů, parní železnice, budování hutí a monumentálních vodních děl postupně nejen propojilo celé české území, ale významně přesáhlo hranice rakousko–uherské monarchie.

Zájem o umění přerostl v mecenášství

Před návštěvníky se rozprostírá historický obraz zrcadlící vývoj společenské a politické situace v našich zemích od drsných počátků v devatenáctém století po Bélle Époque kulminující na začátku dvacátého věku mohutným rozmachem průmyslové revoluce a gejzírem technických vynálezů. Genealogicky koncipovaná část v přednáškovém sále a chodbových instalacích na příkladu úspěšných česko-rakouských průkopníků průmyslu představuje formování nové podnikatelské aristokracie v širším kontextu sociálních a politických vztahů česky a německy hovořící společnosti, rámovaných velkými dějinami revolucí a utváření národních států.

Třetí směr se pojí s mimořádným kulturním odkazem obou Lannů, jejichž podnikání charakterizovala profesní, spolková a sociální angažovanost. Adalbert starší díky tomu získal přídomky Vltavský admirál nebo také Pantáta. Zájem rodiny Lanna o kulturní dění a umění, který ve druhé generaci přešel k dominujícímu mecenášství a sběratelství, se originálně promítl do ztvárnění reprezentačních a technických staveb, nádraží, hutí nebo plavebních komor. Umělecko-historickou část tvoří kolekce originálních olejomaleb, litografií, plánů, plastik, ale i reprezentativní soubor uměleckého skla, porcelánu a kovů ze slavné Lannovy sbírky, věnované Umělecko průmyslovému muzeu.

(lho, tzm)
Foto Helena Motyčková

Přidej komentář