Okolo Třeboně se rojili hudebníci i chrousti. Diváci tleskali ve stoje

Hlavní večerní koncerty v rámci festivalu Okolo Třeboně nacházejí nový prostor v zámeckém parku

Druhé čtvrtstoletí zahájila hudební přehlídka Okolo Třeboně v pozměněné podobě, která se podle ohlasu publika i účinkujících ukázala jako správná cesta do budoucna. Namísto série kratších festivalových vystoupení, při nichž se střídaly kapely a písničkáři na zámeckém nádvoří, se tentokrát konaly hlavní večerní koncerty v zámeckém parku. Potkávaly se osobnosti různých hudebních žánrů a jejich propojení přineslo vždy něco navíc. Festival provázela i výstava v Domě Štěpánka Netolického s ohlédnutím za dosavadní historií oblíbené akce.

TŘEBOŇ – Letošní 26. ročník byl delší, než bylo zvykem v minulosti. S týdenním předstihem ho v pátek 23. června předznamenalo vystoupení Jihočeské filharmonie s kapelou Keks a mezzosopranistkou Ester Pavlů. Pak ho v souladu s letitou tradicí zahájilo ve čtvrtek 29. června představení Afrika v podání Divadla Járy Cimrmana a série koncertů pokračovala až do pondělí 3. července, kdy se konal závěrečný koncert kapely Nezmaři se členy Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Díky mimořádné přízni počasí vynikla krása zámeckého parku, který vytvořil skvělou atmosféru i zázemí pro velké pódium. Kuriózním zpestřením koncertů byly nálety chroustů rojících se v krátkém čase před soumrakem. Divákům i muzikantům připomněli sílu přírody. „Zpívalo se mi tady moc dobře. Asi i díky tomu, že sem jde vlhký vzduch od rybníka. Taky tu byla armáda lidí, kteří mi na pódium nosili vroucí čaj. Chci všechny obejít a poděkovat celému organizačnímu týmu, protože my jsme slízli potlesk, ale jim nikdo nezatleská,“ uvedl Vlasta Redl po skončení prvního večerního koncertu.

Písničkář poděkoval dramaturgovi a řediteli festivalu Pavlu Barnášovi, že udržel festival šestadvacet let v takovém duchu, aby se tu muzikanti cítili dobře.  „Není to všude takové. Spousta lidí dělá festivaly už jenom na kšeft. Kolotoče, motokáry, stánky málem až na jeviště. Neví, co by ještě zkasírovali … Tam se hraje špatně, protože lidé nechodí jen poslouchat muziku. V Třeboni jsem toto nikdy nezažil. Proto držím palce, aby se sem lidé vždycky těšili a rádi se vraceli,“ uvedl Vlasta Redl do kamery při rozhovoru natáčeném s Jurou Pavlicou po společném koncertu s Hradišťanem.

Houpacího koně získala boleslavská Isara

První červencová sobota byla hudebně nejpestřejší, protože už v 11 hodin začala soutěž mladých kapel a písničkářů Houpací kůň, která ve své historii odstartovala nejednu hvězdnou kariéru. Ze zhruba sedmdesáti účastníků letos porota složená z muzikantů, hudebních dramaturgů, textařů, zvukařů a dalších příznivců českých písniček vybrala sedm finalistů, kteří změřili síly v zámeckém parku. Nejvíc zaujala šestičlenná kapela Isara z Mladé Boleslavi, která vznikla roku 2005 a právě chystá své třetí CD.

Soutěž Houpací kůň budí každoročně velký zájem zejména mladého publika. Loňský vítěz, jihlavská skupina Rendez-fou, se do Třeboně vrátil pokřtít své první CD. Kmotrem se stal jazzman Jan Spálený. „Abych mohl album pokřtít, musím si aspoň něco z něj předem poslechnout. Toto jsem se zaujetím vyslechl celé. Je to bezvadné, zdravé, nepitvoří se, ani nešaškuje. Ta krásná mladá dáma zpívá, jako kdyby byla o něco starší, anebo má nažito, protože jí věřím všechno, co zpívá. Rád tedy tuto hudební oplatku křtím s přáním, aby vám všem chutnala,“ řekl Spálený.

Rovněž jeho vystoupení s akordeonistou Radkem Pobořilem bylo premiérou, takže posluchačům se dostalo naprosto unikátního zážitku. „Byli jsme oba hozeni do vody. Mám rád výzvy a Radka jsem chtěl na pódiu zažít i jako člověka, proto jsme to tady zkusili jen spolu, bez dalších muzikantů. Vždycky se mi líbilo, co Radek hraje v různých kapelách, několikrát hrál i v ASPM jako záskok. Bylo nám tu dobře, prostředí je senzační. Rád vidím do lidí a těší mě, že jsem tady viděl i hodně zaujaté posluchače,“ popsal své dojmy Jan Spálený krátce poté, co ho na pódiu vystřídal Václav Neckář s kapelou Bacily.

Jednu písničku věnují Třeboni

V podání Bacilů zazněly staré známé hity i nové písně. Neckář tančil se stojanem od mikrofonu, podával z pódia ruku divákům a vyzýval ke společnému zpěvu. Nemusel k němu publikum vůbec přemlouvat, ke konci se lidé i roztančili a finále umocnily ohně na pódiu.„Místo je pěkné a lidé jsou tu bezvadní, šel jsem do toho naplno a myslím, že jsme si to všichni užili. Vím, že v Třeboni je krásné divadlo, někdy bych si v něm moc rád zazpíval,“ prozradil Václav Neckář.

Nedělní menu bylo klidnější a mělo sváteční náladu. Odpoledne se v zaplněné Schwarzenberské hrobce uskutečnil koncert k pětadvacetinám brněnské kapely CimbalClassic, jejíž první vystoupení se odehrálo právě na festivalu Okolo Třeboně. Průřez historií kapely vydal na více než dvouhodinový zážitek a stále by bylo co přidávat. V závěru se všichni v sále připojili k výběru lidovek z jižních Čech a jižní Moravy, který obohatil na dudy Jiří Čihák z nedaleké Ponědrážky, zakládající člen CimbalClassicu.

Repertoár kapely složené ze špičkových interpretů klasické hudby, k nimž patří hostující Pavel Barnáš, zahrnuje jak „komořinku“, tak autorské písně. Zde zazněly i ty nové, které se objeví na albu Padesátý první, jež kapela právě natáčí ve Zlíně.„Na Třeboň máme ty nejlepší vzpomínky, byla pro nás vlastně osudová – roku 1992 jsme tu hráli s Vlastou Redlem a koncert měl takový úspěch, že jsme pak začali psát vlastní písničky. Na nové desce se objeví i jedna, která je věnovaná vašemu nádhernému městu,“ slíbil cimbalista Dalibor Štrunc.

Rozespíval se celý kostel

Nedělní večerní koncert se odehrál ve velkém stylu. Ondřej Havelka s početným orchestrem Melody Makers představili jazz, swing a taneční hudbu z 20., 30. a raných 40. let minulého století.„Snažíme se interpretovat hudbu tak, jak to tehdy dělali oni, což znamená i roztančit, rozesmát a pobavit publikum. Na festivalu Okolo Třeboně jsme hráli poprvé. Byla to pro nás iniciační chvíle a věřím, že se sem někdy vrátíme,“ shrnul Havelka.

Velkorysý program festivalu zahrnoval ještě pondělní večer, kdy se konal další unikátní koncert, při němž se spojila kapela Nezmaři se členy Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V kostele Sv. Jiljí představili výběr písní a skladeb, s nímž sklízejí velké úspěchy po celé republice. Ve své profesi, tedy jako violoncellista SOČRu, se představil ředitel festivalu Pavel Barnáš. Vystoupil také kytarista a skladatel Lukáš Sommer, který nezmarské písně aranžuje pro fúzi s orchestrem.

Kromě folku zazněla klasika i filmová hudba. Nakonec se rozezpíval celý kostel. „To jsem zažil naposledy o Vánocích,“ svěřil se po skončení Pavel Barnáš a přiznal, že letošní ročník festivalu Okolo Třeboně bral jako zlomový, který rozhodne o tom, zda bude chtít tuto přehlídku nadále pořádat, neboť diváci mají mnohem víc možností slyšet své oblíbené interprety a ubývají sponzoři. „Mám pocit, že celý festival měl letos jiný rozměr. Nejvíc mě těší, že po každém koncertu následovaly ovace ve stoje a že si publikum naplno zazpívalo,“ shrnul Pavel Barnáš.

(lho, tzf)
Foto archiv festivalu Okolo Třeboně

Přidej komentář