Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Originál gotického obrazu míří zpátky do Zlaté Koruny

ma01
Gotický deskový obraz Zlatokorunské madony se vrací na původní místo po sedmdesáti osmi létech.
13.04.2016 23:04 | Ladislav Lhota

Návštěvníci kláštera Zlatá Koruna na Českokrumlovsku prožijí v neděli 17. dubna dějinný okamžik. Přesně po sedmdesáti osmi létech bude na svém původním místě slavnostně uložený gotický deskový obraz Zlatokorunské madony, který vznikl v období 1410 až 1420. Madona od neznámého autora se stala patronkou a ochranitelkou cisterciáckého kláštera a zdejší farnosti. Návrat obrazu doprovodí bohoslužba, procesí a harfový koncert.

ZLATÁ KORUNA – Šest století starý obraz náleží ke špičkovým výtvorům deskové malby, zároveň je ukázkou středověkého ryteckého umění. Zrodil se pravděpodobně v některé z pražských dílen, ale nedá se vyloučit ani jihočeský původ. Po zrušení kláštera Josefem II. na konci 18. století byla Zlatokorunská madona patronkou nově zřízeného farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Hlavní oltář opustila v roce 1938, kdy farnost spravoval Antonín Brandejs. Za jejím převozem do Prahy stála obava před nacisty.

Za vlády komunistického režimu se obraz ukazoval veřejnosti coby součást expozic Národní galerie. Naštěstí mu nechyběla potřebná odborná péče. Po pádu totality byl vrácený církvi, ale klášter Zlatá Koruna zprvu neposkytoval vhodné podmínky pro instalaci. Proto došlo k zapůjčení vzácného artefaktu do kláštera ve Vyšším Brodě. „Dlouho jsme jednali o navrácení. Zásadní obrat do procesu vnesl již zesnulý biskup Jiří Paďour, který upozornil, že před obrazem se nikdo nemodlí,“ připomíná bývalý kastelán Zdeněk Troup.

Zlatokorunskou madonu a další umělecká díla zpřístupňuje církev pro výstavní účely. V případě originálu z počátku 15. století tomu tak bylo při výstavě Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011) nebo při Zemské výstavě ve vyšebrodském klášteře (2013). Aktuálně se přesouvá obraz do obnovené opatské kaple ve Zlaté Koruně. Každou sezonu od dubna do října zde budou začínat komentované prohlídky a vždy v neděli od 8 do 9 hodin, před pravidelnou bohoslužbou, poslouží kaple s obrazem k meditaci věřících.   

Spojují věci rozpojené

Výtvarný unikát ze Zlaté Koruny neztratil původní krásu, i když patří k nejstarším vyobrazením nekorunované Panny Marie s Ježíškem. „Odborníci ho považovali za vůbec nejstarší příklad takového zobrazení. Kompozičně obdobné malby se označovaly jako zlatokorunský typ a byly pokládané za jeho repliky. Dnes je tento druh popisovaný jako svatovítský podle madony namalované kolem roku 1400 pro katedrálu Sv. Víta,“ vysvětluje Roman Lavička z NPÚ v Českých Budějovicích.  

Restaurování zlatokrunského obrazu prokázalo, že Panna Maria s Ježíškem v náručí byla na desce z borových prken – potažené lněným plátnem a křídovou vrstvou – vyvedená temperovými barvami s použitím ultramarínu, nákladného modrého barviva. Zlacené pozadí doplnily ryté a puncované svatozáře podléhající složité geometrické konstrukci. Hlavu dítěte obklopuje křížový nimbus, Bohorodička má svatozář složenou z radiálně kladených paprsků. Volnou plochu vyplňují ryté rozviliny.

Panna Maria je oděná do modrého, na rubu červeného pláště, a hledí poněkud neurčitě před sebe. Nahého Ježíška natáčí k divákovi. Malíř nezobrazil hravé miminko, ale budoucího Spasitele s upřeným pohledem a pootevřenými ústy, která jako by citují z evangelia. Věřící lidé se netají přesvědčením, že mistrovské dílo jim zprostředkovává kontakt s těmi, před nimiž rozjímají. „O obraz nepřijdou obdivovatelé umění, ale v jeho blízkosti bude také prostor k rozjímání. To je nádherná zpráva,“ říká duchovní Andrzej Urbisz.   

Deska mohla kdysi mít i rám zdobený citáty z Písma a malovanými postavami světců, proroků, andělů. Druhou stranu obrazu snad doplňovala iluzivní malba kamene symbolizujícího obětní stůl. „Zabýváme se restaurováním objektů a historických předmětů. Latinská slova restauro, reparo, znamenají obnovit řád, úctu, paměť. Ve Zlaté Koruně jsme opravili opatskou kapli a návratem obrazu nyní spojujeme věci rozpojené. Oživujeme tradici,“ dodává Petr Pavelec, ředitel českobudějovického NPÚ.   

Ladislav Lhota
Foto Ján Honza



ma02
ma03
ma04
ma05


Přidej komentář