Paměť národa na Zlatém mostě připomíná a varuje

Panelová výstava s názvem Pamětníci Budějovicka v totalitách 20. století, která na Zlatém mostě přes řeku Malši potrvá od 2. do 20. listopadu a poté se přesune do dalších dvou míst, připomíná také osud českobudějovické rodačky Lídy Rakušanové. Rozhlasová redaktorka, novinářka a spisovatelka se před komunistickým režimem uchýlila do německého exilu

Jihočeská pobočka Paměti národa (nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě, kterou buduje obecně prospěšná společnost Post Bellum a spravuje ji ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem) uspořádala na Zlatém mostě v krajské metropoli záslužnou výstavu Pamětníci Budějovicka v totalitách 20. století. Na čtrnácti dvoustranných panelech se kolemjdoucí od 2. do 20. listopadu seznámí s příběhy lidí, kteří přežili holocaust, válečných letců, odbojářů, politických vězňů, duchovních a dalších osob zasažených těžkou dobou.

Č. BUDĚJOVICE – Vedle známých osobností, jimiž jsou hokejový reprezentant Antonín Španinger odsouzený ve vykonstruovaném procesu, redaktorka Rádia Svobodná Evropa a spisovatelka Lída Rakušanová, umlčený kněz živící se jako umývač výkladních skříní a první českobudějovický biskup po Sametové revoluci Miloslav Vlk (později kardinál a primas český) nebo divadelní fotografka a signatářka petice Několik vět Bohuslava Maříková, připomíná Paměť národa také osudy lidí méně medializovaných, které poslouží stejně dobře jako typický vzorek bezuzdného pronásledování ze strany totalitních režimů. Příběhy a svědectví těchto krajanů jsou zároveň varováním – nechceme je znovu zažít.

Členka jedné z protinacistických odbojových skupin v jihočeské metropoli Jarmila Pláteníková po prozrazení činnosti v roce 1943 odešla na nucené práce do Německa, kde ji po čase odhalilo gestapo. Stala se vězeňkyní, podstoupila výslechy a mučení. Vrátila se domů, ale ztratila poválečné nadšení, když v pražské tramvaji roku 1952 rozpoznala gestapáckého dozorce, který v lágru střílel do lidí. Policisté (tehdy příslušníci Sboru národní bezpečnosti) ho nezadrželi a nařídili paní Jarmile, aby mlčela o gestapákovi, neboť prošel očistnou komisí a stal se členem ÚV KSČ. Tehdy před esenbáckým velitelem roztrhala legitimaci politických vězňů.

Hlavní koordinátor stávkového hnutí vysokoškoláků v Českých Budějovicích Martin Ehrlich zažil po pádu komunistické totality velké rozčarování z pošlapané snahy přispět k očištění společnosti od estébáků (StB = Státní bezpečnost), do listopadu 1989 prakticky všemocných. „Na jaře 1990 jsem se jako studentský aktivista stal členem komise, která měla v Budějovicích ukončit práci StB. Šel jsem do toho s ideály, že všechny estébáky vykopneme. Dostali jsme ale jen zápisy z pohovorů, které s nimi vedl bývalý estébák a řadový esenbák. Spoustu estébáků doporučili a mohli zůstat u policie. Prostestoval jsem, ale museli jsme podepsat prohlášení o mlčenlivosti,“ vypráví.   

Výstava se přesune v Českých Budějovicích na další dvě místa: A. Barcala od 21. listopadu do 12. prosince, park v Senovážném náměstí 13. prosince – 2. ledna.

Ladislav Lhota
Foto autor      

Přidej komentář