Portréty a výběr z Osmdesátých lákají do Mariánské

Součástí expozice ze Skvělých Osmdesátých v Praze a okolí instalované v Galerii Mariánská je plastika od Michala Gabriela s názvem Písař (1988)

Jako součást projektu Alšovka hostuje v Mariánské vyplňují prostory Galerie Mariánská v jihočeské metropoli od pátku 12. dubna (vernisáž 11. dubna) do neděle 16. června dvě paralelní výstavy. První pod názvem Portréty představuje průřez malířským dílem Martina Velíška, druhá je souborem obrazů a artefaktů  pětadvaceti umělců dvou generací. Je opatřená titulem Říká se, že Nová vlna je mrtvá (They say the new wave is dead) a podtitulem Skvělá Osmdesátá v Praze a okolí.

Č. BUDĚJOVICE – Výtvarník Martin Velíšek se narodil v řeckých Aténách roku 1968, vystudoval pražskou AVU a jeho hlavními obory jsou malba, kresba a grafika. Zabývá se rovněž sochařstvím, prostorovými instalacemi, obalovým designem. Mnohokrát vystavoval v České republice, ale také v Německu, Lucembursku, Francii, USA. Posbíral řadu prestižních ocenění. Za prioritu při práci v ateliéru považuje myšlenkový koncept. V Galerii Mariánská se prezentuje Portréty trojího druhu – portréty židlí a křesel, jablek (z cyklu Říjen) a aktů. Za výběrem stojí kurátorka Dita Pfeferová.

Martin Velíšek spolu s filozofem Miroslavem Petříčkem napsal knihu Pohledy, které tvoří obrazy. K portrétům jablek v různých stádiích hniloby, plísně a rozkladu říká v knize: „Obyčejné se stává neobyčejným. Tak se například předměty v zátiší stávají Božím dílem, jsou jeho součástí a obraz je v jistém smyslu portrétem.“ Všechny Velíškovy portrétní malby jsou hyperrealistické. Portréty aktů se vyznačují nestandardním umístěním postavy, otočením nebo oříznutím. Portréty židlí a křesel, tedy prázdného nábytku, nejsou zdaleka jen pouhým zaznamenáním reálných proporcí a míry entropie předmětu.   

Tvořili navzdory fackám od zdechlin

Ve výstavě Říká se, že Nová vlna je mrtvá / Skvělá Osmdesátá v Praze a okolí sdružil kurátor Martin Dostál díla dvou uměleckých generací „Navzdory pár fackám komunistických zdechlin se poslední desetiletí minulého režimu nadechlo k překvapivě aktivní a svobodné umělecké tvorbě. Na scénu vtrhla postmoderní generace, uvolněná a ambiciózní, což dokazovala svými nezávislými výstavami Konfrontace a posléze raketovým úspěchem skupiny Tvrdohlaví. Pro starší kolegy, kteří se v té době shlukli do skupiny 12/15, se rovněž uvolnila atmosféra po těžko vydýchatelných sedmdesátkách, nicméně nebylo snadné vztyčit se proti rozjetému válci mladých,“ upozorňuje Dostál.

Svými pracemi ze Skvělých Osmdesátek se v Galerii Mariánská prezentuje pětadvacet tvůrců s genderovým nepoměrem 23:2 ve prospěch mužů, typickým pro tehdejší období. Vystavují (abecedně) Daniel Balabán, Erika Bornová, Tomáš Císařovský, Jiří David, Stanislav Diviš, Jiří Georg Dokoupil, Michal Gabriel, Kurt Gebauer, Jan Knap, Vladimír Kokolia, Jiří Kovanda, Milan Kunc, Jan Merta, Petr Nikl, Vladimír Novák, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, František Skála, Vladimír Skrepl, Václav Stratil, Jiří Sopko, Antonín Střížek, Petr Veselý, Margita Titlová – Ylovski.    

Ladislav Lhota
Foto autor (9), archiv AJG (2)  

Přidej komentář