Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Poštovní známka s portrétem Emila Háchy je raritou

hach01
Poštovní známka s portrétem třetího československého prezidenta Emila Háchy vychází teprve osmdesát let po jeho zvolení do funkce
29.12.2018 10:28 | Ladislav Lhota

Trhosvinenský rodák Emil Hácha byl 30. listopadu 1938 zvolený prezidentem republiky jako dosud jediný Jihočech. Za jeho života a ještě velmi dlouho po jeho smrti nevyšla poštovní známka s Háchovým portrétem. V tomto směru zůstával třetí československý a posléze protektorátní prezident ojedinělou výjimkou mezi hlavami státu. K nápravě došlo teprve nedávno při příležitosti osmdesátého výročí Háchova zvolení. Zasloužili se o ni Libuše, Kamil a Jaromír Knotkovi.

TRHOVÉ SVINY – Autoři grafické předlohy k poštovní známce s portrétem Emila Háchy tvoří druhou a třetí generaci známé rytecké rodiny. Otcem Libuše Knotkové byl slavný rytec Ladislav Jirka, který se výrazně podepsal na historii a vývoji české známkové tvorby. Dcera Libuše s manželem Jaromírem Knotkem v roli pokračovatelů rodinné tradice vytvořili již řadu předloh pro české poštovní známky a kresebné výzdoby pro obálky prvního dne. Přidal se k nim úspěšně syn Kamil. Společně připravili známkové vyobrazení Modrého Mauritia vydaného v rámci propagace Světové výstavy poštovních známek Praga 2018 a postavili se čelem také k výročí Emila Háchy.

Poštovní známka s Háchovým portrétem představuje nespornou raritu díky své premiérové emisi osmdesát let po prezidentově zvolení. Veřejnosti se oficiálně představila na sklonku letošního roku v Trhových Svinech, kde se mnohými nedoceněný politik narodil 12. července 1872. Po absolvování Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích vystudoval právo na Univerzitě Karlově v Praze a profesní kariéru završil ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu. Do politiky vstoupil nedobrovolně. V pohnutých dobách našich dějin se stal hlavním prezidentským kandidátem jako všemi proudy akceptovatelná nadstranická a reprezentativní osobnost.

Vysvobodil uvězněné studenty

Jako jediný z československých a českých prezidentů nestál Emil Hácha o prezidentský úřad a nakonec ho přijal jako oběť v zájmu národa a státu. Za svého působení na Hradě aktivně vystupoval proti odtržení Slovenska. Jeho souhlas s vytvořením Protektorátu Čechy a Morava získali Němci násilím a vyhrůžkami. Za okupace obhajoval česká národní práva, vystupoval proti germanizaci, získal milost alespoň pro některé studenty zatčené v důsledku událostí 17. listopadu 1939. „Hlavně díky intervencím Emila Háchy se mnozí z nás dostali již na Vánoce domů,“ vzpomínal vděčně Rudolf Šindelář, kterého nacisté uvěznili v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Po atentátu na říšského protektora Heydricha v květnu 1942 čelil státní prezident zvýšenému tlaku okupační moci, což podlomilo jeho zdraví. Rychle postupující arterioskleróza značně ovlivnila Háchovo počínání na konci války. Lidská zloba z něj v osvobozené vlasti učinila zrádce a kolaboranta. Zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci 27. června 1945. „Po válce se Emilu Háchovi velice křivdilo,“ uvedl pozdější prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg. „Něco o tom vím, poněvadž můj strýček František ho za války navštěvoval. Odnášel od něho zprávy pro Londýn, které předával zahraničním diplomatům. Pozdější činy pod vlivem těžké nemoci nelze Háchovi vytýkat,“ dodal.

Ladislav Lhota
Foto archiv


hach02
hach03
hach04


Přidej komentář