Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Příhody lišky Bystroušky ožívají v zámecké zahradě

lis01
Janáčkovy hudební obrazy se vyznačují prolínáním lidských a zvířecích osudů
13.07.2016 15:46 | Ladislav Lhota

Příhody lišky Bystroušky jsou nejpopulárnějším dílem světoznámého skladatele Leoše Janáčka, jenž tuto operu o třech dějstvích dokončil v roce 1924. Poprvé ji uvedlo Národní divadlo v Brně. Na kamenné scéně Jihočeského divadla se objevila dvakrát. Nyní do třetice ožívá před točnou v krumlovské zámecké zahradě (14. – 23. července) jako jediná premiéra letní sezony vedle reprizovaných inscenací činohry, baletu a Malého divadla.

ČESKÝ KRUMLOV – Jihočeské divadlo uvádí Janáčkův hudební drahokam v režii uměleckého dua SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka. Mladý tandem již posbíral řadu mezinárodních ocenění a nedávno se prezentoval v Českých Budějovicích úspěšným nastudováním rodinné opery Dítě a kouzla. „Nejmenší diváci, kteří absolvovali toto půvabné představení, se vůbec nemusí bát, že nebudou rozumět lišce Bystroušce. A dospělí se rychle zbaví strachu, že by operu snad provázelo infantilní pojetí,“ ujišťuje dramaturg František Řihout.

Pro svůj v pořadí sedmý operní počinek objevil Leoš Janáček (1854 – 1928) předlohu v humoristických povídkách Rudolfa Těsnohlídka. Oslavil krásu a velikost přírody, zároveň se nechal volně unášet obdivem k ženské kráse. Geniálním opusem vyjádřil jásavé i teskné podobenství života v jeho nekonečné mnohotvárnosti. Janáčkovy úsměvné, lyrické i tragikomické hudební obrazy se vyznačují prolínáním lidských a zvířecích osudů, titulní postava Bystroušky se v autorově pojetí stane vábivým a nevypočitatelným ztělesněním ženství.

Titulní úlohu ztvárňují hvězdy

Povznášející zážitek z hudby umocňují výkony alternujících představitelek hlavní role. Bratislavská rodačka Lenka Máčiková vytvořila úlohu Zerliny v opeře oper Don Giovanni pod střechou anglického operního domu Glyndenbourne a Bystroušky v pražském Národním divadle. Aktuálně zpívá a hraje Zuzanku (Figarova svatba) v Košicích, Paminu (Kouzelná flétna) v Bratislavě či Despinu (Cosi fan tutte) v Praze.

Druhá půvabná dáma Ivana Rusko pochází z Přerova, má za sebou angažmá v prestižním Opernhaus Zürich, hostování v Lyonu, Bratislavě, Košicích. Chystá se do dánské Královské opery v Kodani. Před krumlovskou točnou účinkují rovněž Jorge Garza, Peter Račko (Lišák), Alexandr Beň, Svatopluk Sem (Revírník), Ondřej Kopilík, Ján Rusko (Rechtor, Komár), Josef Škarka, František Zahradníček (Farář, Jezevec), Romana Strnadová, Jana Piorecká (Lapák) a další. Hudebního nastudování se ujal a diriguje Mario De Rose.

Janáčkova múza byla z Písku

Z Janáčkových oper dávalo Jihočeské divadlo v minulosti už pouze Její pastorkyňu, kterou roku 1927 dokonce předvedlo v Písku před zraky spokojeného mistra, jenž souboru udělil povolení užívat dílo na plánovaném zájezdu do Norska (nedošlo k němu). Písecké publikum vydatně ochutnalo četná uvedení autorových děl ještě za jeho života, kdy město nad řekou Otavou navštěvoval kvůli vycházkám v půvabném okolí a setkáním s hudebními přáteli, především však dojížděl za svojí múzou Kamilou Stösslovou.

Rodačka z nedaleké Putimi provdaná za ukrajinského starožitníka Davida Stössla, s nímž přebývala v písecké Přemyslově ulici (dům č. 228 stojí dodnes), byla téměř o čtyřicet let mladší, než hudební skladatel. Poznali se v Luhačovicích a Janáček zcela propadl kouzlu její osobnosti. V korespondenci ji líčil jako „osůbku, z níž zrovna jiskry lítají.“

Tmavooká černovláska jej inspirovala ke zkomponování písňového cyklu Zápisník zmizelého, opery Káťa Kabanová, snad nejvroucnějšího 2. smyčcového kvartetu Listy důvěrné („Za každým tónem stojíš Ty, živá, prudká, milostná,“ napsal jí v listě), nepřímo i lišky Bystroušky. Získala po něm doživotní tantiémy z provozovaných děl, avšak následkem rakoviny Kösslová zemřela necelých sedm let po Janáčkovi. Odpočívá na píseckém židovském hřbitově.   

Ladislav Lhota
Foto Pavel Hejný        


lis02
lis03
lis04
lis05
lis06


Přidej komentář