Rodina Augusta Zátky se vrátila v knižní podobě

Kdo by neznal oblíbené Zátkovy těstoviny, které najdeme v regálech každého obchodu s potravinami? Díky knižnímu počinku Lucie Swierczekové s titulem Rodina Augusta Zátky, který aktuálně vychází péčí Jihočeského muzea v koedici s Národním muzeem, mohou čtenáři detailně poznat osudy podnikatelské rodiny stojící nejen za ekonomickým, ale také politickým a kulturním rozvojem budějovického a jihočeského regionu od poloviny 19. století do poloviny 20. století

Jihočeské muzeum v Č. Budějovicích v koedici s Národním muzeem vydalo nákladem 500 kusů knihu nazvanou Rodina Augusta Zátky, v níž autorka Lucie Swierczeková sleduje osudy známé podnikatelské rodiny, která se proslavila nejen na domovském Českobudějovicku, počínaje zakladatelskou osobností Hynkem Zátkou až k perzekucím za druhé světové války a po komunistickém puči v roce 1948. Zátkovi byli aktivní také v politice, školství, kultuře. Publikace vydatně čerpá z archivu uloženého v Národním muzeu.

Č. BUDĚJOVICE – Jméno Zátka zná doposud každý, kdo si v obchodě zakoupí těstoviny. Firemní tradice počíná v 19. století, kdy se rodina vypracovala do popředí nejen v budějovickém regionu, ale prosadila se také na zemské úrovni. Zátkové patřili k nejvlivnějším na jihu Čech. Byli to obchodníci, politici, kulturní činitelé a vlastenci, kteří bezmála do poloviny 20. století zásadně ovlivňovali charakter současného krajského města, jeho rozvoj a úspěchy zdejších Čechů (do konce 2. světové války zde žila početná německá menšina). Zátkové založili mlýny a těstárny v Březí u Boršova nad Vltavou a stáli u zrodu Českého akciového pivovaru, dnešního Budějovického Budvaru.

Kniha Lucie Swierczekové se zaměřuje na rodinu Zátků v kontextu společenského vývoje regionálního jihočeského centra Českých Budějovic od poloviny 19. věku do padesátých let 20. století. Toto období charakterizují převratné sociální, hospodářské, politické i národnostní změny, které odstartoval revoluční rok 1848. Český národ zahájil cestu ekonomické, jazykově kulturní a politicky národní emancipace, kterou dovršil na počátku 20. století vybudováním plně strukturované společnosti. Vytvořila se samostatná elita hlásící se k české národnosti, jež postupem času stále ostřeji vystupovala proti mocenskému upřednostňování Němců.

Pravnučky přicestovaly ze Švýcarska

Vliv uvedené elity, k níž patřili i Zátkové, byl jedním z faktorů, které přispěly ke vzniku Československé republiky. Etapa následující po roce 1918 je postavila před úkol nadále rozvíjet českou společnost. Čerstvě vydaná kniha o 264 stranách je rozdělená do čtyř hlavních kapitol. První seznamuje čtenáře s jednotlivými členy rodiny a jejich soukromým životem. Následuje kapitola o politickém významu Zátků v regionálním i celozemském rámci. Třetí část přibližuje působení ve školství, kultuře a osvětě. Čtvrtou tvoří pojednání o ekonomické činnosti rodiny, podnikatelských aktivitách a působení v Obchodní a živnostenské komoře. V závěru jsou objasněné osudy rodinného archivu.

Roku 1922 se August Zátka dočkal jmenování čestným občanem jihočeské metropole. Místní tisk napsal, že nikdo nepřekonal jeho míru zásluh o blaho a rozkvět města. Představení knihy (nesprávně křest) o jeho rodině se konalo v obřadní síni českobudějovické radnice ve středu 8. listopadu 2023 za účasti pravnuček Heleny Misev a Ludmily Strickler, které přicestovaly ze Švýcarska. „Při procházce naším krásným městem se nedá minout jméno Zátka. Máme tady Zátkovo nábřeží, Zátkův dům i sochu Augusta Zátky na radničním nádvoří. Bylo mi velkou ctí, že jsem se dnes mohla setkat s jeho pravnučkami a dalšími příbuznými,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.

(lho)
Foto archiv Jihočeského muzea a Statutárního města Č. Budějovice

Přidej komentář