Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Šimánkův cyklus Urban Zone vzniká s lidmi a jejich stopami

vš01
Fotograf Vít Šimánek vystavuje v českobudějovickém kině Kotva snímky z cyklu Urban Zone. Většina z nich má veřejnou premiéru
27.05.2018 14:34 | Ladislav Lhota

Poprvé samostatně v jihočeské metropoli vystavuje svoji volnou fotografickou tvorbu pražský rodák Vít Šimánek (1973). Ukázka z jeho cyklu Urban Zone – většina snímků zde má veřejnou premiéru – od 25. května občerstvuje stěny v kavárně a přísálí kina Kotva na Lidické třídě. Bude přístupná do konce pátého měsíce a po letní uzavírce kina se znovu otevře od začátku srpna do 14. září. Není vyloučené prodloužení termínu do října.

Č. BUDĚJOVICE – Práce Víta Šimánka už posoudili návštěvníci Galerie Měsíc ve dne (2002) resp. C. K. Solnice (2003) při společných výstavách s dalšími autory. Absolvent magisterského studia na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (2003) a držitel několika prestižních ocenění se prezentuje od roku 1997 vcelku pravidelně pod střechou známých i méně známých galerií doma i v zahraničí. Přesto říká: „Pozvánku od dramaturga výstav v budějovické Kotvě Václava Němce jsem přijal bez váhání. Vítám každou možnost ukázat svoji volnou tvorbu. Takových příležitostí není mnoho.“

Čtyřiačtyřicetiletý fotograf žije s rodinou v Lysé nad Labem. Od roku 2011 je zaměstnaný v agenturním zpravodajství ČTK. Do Českých Budějovic přivezl obrázky z cyklu Urban Zone, jehož početí se datuje rokem 2004 a stále není uzavřený. „Vyjadřuje reflexe na nísta, která jsem navštívil. Ať cíleně, nebo v rámci povinností. Byl jsem někam vyslaný a našel si čas i na vlastní projekty. Na většině snímků jsou lidé. Některé jsou bez lidí, představují výseky z městské krajiny. Člověk tam není přítomnný fyzicky, ale svým zásahem, svými stopami,“ popisuje.

Fotil v krunýři

Říká se o něm, že je chodec, který se dívá a jeho fotografické oko je jako odraz slov a duší a váhání srdce. „Prchavost okamžiku je to, co Šimánek nejčastěji vidí a zachycuje. A to se mu může podařit právě jen jako chodci. Některé dokumentární záznamy lidského bytí jsou tvrdé, jiné existencionální. Ve Vítkových fotkách je poezie, která je životem a malbou a světlem. Vít Šimánek nedělá prostě jen fotrky. On fotí,“ cituje katalog k budějovické výstavě charakterizující slova formulovaná Alešem Berným v pivnici U Rudolfina letos v dubnu.

Cyklus Urban Zone nabízí černobílé imprese z Prahy, Kladna, Brna, Bratislavy, Amsterdamu, Berlína, Turína, Bytomi, Cuorgné, Rio de Janeira. „Jsou to takové pouliční fotky. Zajímá mě vztah člověka ke krajině, mezilidské vztahy ve městě. Většinou používám širokoúhlé objektivy. Nefotím z úkrytu, lidé o mě vědí. Čekám na jejich reakci a pokud nechtějí být zachycení, tak to respektuji. Černobílé fotografii dávám přednost, protože je abstraktnější, grafičtější, což se mi líbí. Divák se může snáz soustředit na motiv,“ vysvětluje Vít Šimánek.

Za každým obrázkem stojí příběh. Kuriózní shodou okolností mohly vzniknout fotografie z Rio de Janerira, kam jejich autor zamířil pracovně na letní olympiádu 2016. Pohltily jej povinnosti ve sportovním prostředí, jenže zhruba v polovině her, když cestoval na zadním sedadle novinářského autobusu, jeho řidič přehlédl retardér a Vít Šimánek skončil v nemocnici s naštípnutým obloukem krčního obratle. Dostal krunýř a prášky proti bolesti. „Už to nebylo na profesionální práci, při níž člověk tahá těžkou techniku. Ale vzal jsem si malý aparát s jedním objektivem a dělal si svoje věci, na které by jinak nebyl čas,“ líčí zážitek z Brazílie.

Ladislav Lhota
Foto autor a Vít Šimánek      


vš02
vš03
vš04
vš05
vě06
vš07


Přidej komentář