Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Šlechta při nástupu nacismu stála za národem

sle01
Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra uvádí výstavu Ve znamení tří deklarací, jíž je spoluautorem
13.01.2017 15:45 | Ladislav Lhota

Postoje a postavení domácí šlechty v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a okupace českých zemí nacistickým Německem přibližuje výstava Ve znamení tři deklarací (s podtitulem Šlechta v létech nacistického ohrožení československého státu), kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ), územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích od 12. ledna do 28. února.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – V pátek 6. října 1939 se dostavil na Pražský hrad František Schwarzenberg, mladý právník ve službách prezidentské kanceláře. Protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi předal originál dokumentu, který vznikl v prostředí české šlechty. Bylo to třístránkové prohlášení stvrzené více než osmi desítkami podpisů patřících zástupcům starobylých rodů. Signatáři nejen českého původu se navzdory tlaku nacistických okupantů odhodlaně hlásili k českému národu.

Odbojný čin se stal zároveň posledním svého druhu, jímž se šlechta jako celek zapsala do našich dějin. V krátkém sledu pohnuté doby předcházely ještě dvě deklarace vyjadřující jasný postoj osobností spojených urozeným původem. Část šlechty, která se etablovala v českých zemích, rozhodla se v září 1938 projevit odhodlání hájit nedělitelnost historických hranic českého státu. Písemné prohlášení doručili prezidentu Benešovi osobně představitelé dvanácti rodů v čele s autorem textu Karlem VI. Schwarzenbergem.

Druhá deklarace se zrodila po rozbití československého státu, kdy už nebyl prezidentem Edvard Beneš. Obdobná skupina šlechticů v lednu 1939 projevila loajalitu a podporu prezidentu Háchovi. „Je mým přáním, aby tento výstavní projekt nejen připomenul statečnost řady osobností pocházejících z aristokratického prostředí, ale především aby poskytl plastický a neideologický pohled na citlivé téma v kontextu jedné z nejtěžších kapitol našich novobodobých dějin,“ uvádí ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra v předmluvě obsáhlé brožury, která od roku 2014 doprovází putovní výstavu.

Potomci promluví ve videodokumentu

Brožura shrnuje obsah výstavy. Přináší úplně znění tří deklarací, podrobně pojednává o činnosti šlechty v době nacistické okupace a pronásledování ze strany fašistů. Nechybí velmi důležitá kapitola Z občanů republiky „bývalými lidmi“, v níž se čtenář seznámí s osudy statečných českých šlechticů po skončení druhé světové války a nástupu komunistického režimu po roce 1948. Podstatnou součást tvoří portréty a životní příběhy dvanácti aristokratů, kteří stáli za první deklarací ze září 1938. 

Autorství projektu patří Zdeňku Hazdrovi a Ditě Homolové, rovněž historičce působící v ÚSTR. Výstavní panely doplněné četnými fotografiemi a kopiemi dobových dokumentů spatřila veřejnost v pražské Novoměstské radnici, na zámcích Loučeň, Pardubice, Žďár nad Sázavou a Častolovice, dále v Lomnici u Tišnova, Luhačovicích, Českém Krumlově, Klatovech a Jilemnici. Nyní jsou instalované v galerii NPÚ na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích (otevírací doba ve všední dny od 9 do 16 hodin, vstup volný).

V rámci doprovodného programu se v přednáškovém sále NPÚ na Senovážném náměstí uskuteční v pondělí 20. února od 16 hodin přednáška Zdeňka Hazdry o postojích šlechtických rodů v předválečných a válečných létech. Součástí bude projekce videodokumentu, který vznikl ve spolupráci ÚSTR a občanského sdružení Post Bellum. Lidé uslyší vyprávění potomků protagonistů deklarací z konce třicátých let Theobalda Czernina, Jaroslava Lobkowicze, Františka Kinského a Karla Schwarzenberga.

Ladislav Lhota
Foto autor


sle02
sle03
sle04
sle05
sle06


Přidej komentář