Sokolové se prodrali do výstavních sálů

Slavnostní vernisáží ve čtvrtek 25. dubna se v Jihočeskému muzeu otevřela výstava s titulem Lví silou, vzletem sokolím – Sokol na jihu Čech v létech 1869 až 2024. Mapuje historii rozvětvené cvičební organizace, která v Českých Budějovicích zapustila kořeny v roce 1869 a zůstává aktivní v celém jihočeském regionu do současných dnů

V Jihočeském muzeu dostala znovu prostor sportovní tematika. Po zdařilé výstavě o historii ledního hokeje v Českých Budějovicích uspořádané na přelomu let 2018–19, našla cestu do výstavních sálů neméně zajímavá prezentace tělocvičného spolku Sokol, který na české i slovenské půdě zaujal pozici nejrozsáhlejší a nejúspěšnější tělocvičné organizace. Dlouhá desetiletí ve velkých počtech spojoval také Čechy a Slováky žijící v zahraničí. Výstava nazvaná Lví silou, vzletem sokolím – Sokol na jihu Čech v létech 1869 až 2024, bude přístupná do 15. září.

Č. BUDĚJOVICE – Výstava mapuje činnost Sokola v rámci jihočeských žup od založení organizace v Českých Budějovicích roku 1869 do aktuálního období. Poukazuje na působení jednotlivých sokolských jednot při rozvoji tělesného cvičení v rámci regionu, ale i velkolepých sletech v Praze. Rovněž přibližuje širokou škálu dalších sportovních, společenských a kulturních aktivit. Připomíná vznik a fungování sokolských zařízení – sokoloven, plováren, biografů. Nevyhýbá se ani politické úloze této organizace především v přelomových obdobích našich dějin. Svoje místo nachází také pohled na aktivity Sokola od jeho obnovení v roce 1990.

Návštěvníci procházejí několika základními bloky, které odhalují široké pole působnosti Sokola. První blok je vyhrazený vzniku této organizace (1862), její základní ideové funkci, osobnostem zakladatelů Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, startu a rozvoji tělovýchovné činnosti v oblasti jižních Čech (včetně pořádání okrskových a župních sletů) zhruba do počátku 20. století. Druhý blok se věnuje politickým aktivitám Sokola a důležité roli při zrodu a ideovém formování Československé republiky. Třetí blok odkazuje na společenskou a kulturní úlohu, účast na celostátních společenských akcích, pořádání oslav (hlavně Trocnovských slavností) šibřinek, bálů, divadelních představení.

Lze prohlížet i cvičit

Čtvrtý blok se zaměřuje na činnost v organizaci a historické milníky, které nastaly po roce 1945. Větší část přitom náleží znovuobnovení Sokola po Sametové revoluci. Pátý blok si všímá sokolských zařízení, k nimž patří vlastní tělocvičny, označované jako sokolovny, cvičiště, stadiony, plovárny nebo biografy. Šestý blok označuje početná sportovní odvětví, jimiž se sokolové zabývali především v období první republiky (1918 až 1938). Jednalo se o lehkou či těžkou atletiku, plavání, volejbal, tenis, lyžování, kopanou. Sedmý blok je zacílený na průběh a doprovodné akce všesokolských sletů v Praze od roku 1882 k zatím poslednímu pořádanému v roce 2018.

Expozice sestává z řady zajímavých dobových artefaktů (kroje, cvičební úbory a pomůcky, prapory, obrazy, upomínkové předměty). Mladší návštěvníci mohou osobně vyzkoušet aktivní cvičební prvky. Zájemce o historii Sokola čeká bohatý dokumentační a fotografický materiál v informačních boxech. K dispozici jsou filmové dokumenty. Vystavené předměty pocházejí ze sbírek Jihočeského muzea a depozit TJ Sokol České Budějovice, Sokolské župy Jihočeské a dalších sokolských jednot v kraji. Trojrozměrné sbírkové předměty zapůjčilo Muzeum sportu spadající pod Národní muzeum v Praze – k vidění jsou stará sokolská kajda, historické sportovní potřeby a náčiní.

(lho)
Foto archiv Jihočeského muzea 

Přidej komentář