Sousedé ze Slavče vystavují v Komorní galerii u Schelů

Sousedé Milan Stýblo a Petr Schel společně vystavují svá díla v budějovické galerii

Komorní galerie u Schelů v českobudějovické Panské ulici láká na výstavu nazvanou Klucí z Podkluku. Od 20. srpna do 17. září seznamuje návštěvníky se svým dílem Petr Schel, profesionální sochař, milující řád, a Milan Stýblo, spontánní malíř, který se neživí štětcem a barvami, dokáže však zaujmout i pobavit. Oba žijí, tvoří a chodí spolu do hospody ve Slavči v Blanském lese, nedaleko kultovních vrchů Kluk a Kleť.  

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Sochař a malíř, prvnímu je skoro čtyřiačtyřicet, druhému čerstvě osmapadesát, se mile doplňují protichůdností své tvorby. Všiml si toho i předřečník na vernisáži Ivo Šmoldas, ač se prohlásil za neznalce výtvarného umění. Expozice umístěná zčásti na galerijním dvorku, z větší části v interiéru pod historickými klenbami, vyjadřuje zvláštní souznění Schela a Stýbla. „Sleduji, jak Milan tvoří a jak je živelný. Přivedlo mě to k rozhodnutí iniciovat společnou výstavu,“ usmívá se Petr Schel.    

Sochař (a také hudebník) se aktuálně věnuje přestavbě a úpravám ateliéru, což mu vedle plnění zakázek ubírá čas na modelování jen tak pro sebe. Přesto se může pochlubit volnou plastikou z poslední doby. „Vystavuji tady v podstatě figurální záležitosti a hlavy, jak je u mě zvykem. Jedna z nich se jmenuje Diva diva, jsou vlastně dvě v různých velikostech. Chci ji převést do bronzu a přemýšlím, že bych ji udělal i do skla,“ představuje Petr Schel nedávno zrozenou sochu, kterou si oblíbil nad jiné.

Snad toho kostlivce nikdo nekoupí

Malíř Milan Stýblo ukazuje jedním z vystavených obrazů na místo, které musel před léty opustit. „Z Temelína mě vystěhovali. Dostal jsem byt v paneláku, jezdil jsem na chatu. Potom jsem se dostal do Slavče,“ popisuje svoji životní pouť. „Maluju odmalička. Snažím se, aby se obrazy líbily. Aby se lidi smáli, když na ně koukají. Jsem moc rád, že mě Petr zvolil jako partnera do galerie. Poprvé tady prodávám, což jsem nikdy nedělal. Obrazy byly pro kamarády a zadarmo,“ říká ke své třetí a zatím největší výstavě.

Malířovu specialitu v minulosti představovaly chaloupky ladovského stylu. Ke Schelům je nepřivezl. Ze sto padesáti obrazů, které má doma, dal přednost nejmladším. Jak poznamenal Ivo Šmoldas, jeden z vystavovaných představuje sport, při kterém lze sedět a tudíž je mu dostupný. Cyklistiku. Nese název K smrti unavený. „Dal jsem k němu cenovku s cifrou padesát osm tisíc, protože ho nechci prodat. Je to citová záležitost,“ vysvětluje Milan Stýblo k zobrazenému bicyklu po mamince a jedoucímu kostlivci.

Ladislav Lhota
Foto autor

Přidej komentář