Spaghetti Futurista! Malé divadlo odkrývá život Zátkové
Tvůrčí tým Malého divadla, jednoho ze čtyř souborů Jihočeského divadla, pojal myšlenku zpřístupnit velkou kulturní osobnost, kterou v jejím rodném kraji dnes zná málokdo, dokázala se však prosadit daleko v zahraničí. Díky inscenaci Spaghetti Futurista!, uvedené premiérově 28. října, se divák (14 +) projde celým – bohužel nedlouhým – životem Růženy Zátkové (1885 – 1923), nadané malířky, sochařky, klavíristky, dcery jednoho ze zakladatelů proslulé továrny na těstoviny V. R. Zátky.
Č. BUDĚJOVICE – Autoři scénáře a zároveň režiséři představení Karolína Kotrbová a Petr Erbes nachystali pro šestičlenné herecké obsazení (Eliška Boušková, Dana Ibragimová, Ondřej Běhan, Jiří Brnula, Martin Dobíšek, Vlastimil Žwak) příběh jihočeské umělkyně, ale také přitažlivé ženy, kterou obletovali muži urození a jmen zvučných, od jejího narození v Březí (nebo Kamenném Újezdě nebo Českých Budějovicích) do předčasného skonu ve švýcarském sanatoriu pro tuberkulózní pacienty. Hlouček aktérů se s patřičnou uměleckou licencí převtěluje do mnoha postav známých ze života hlavní hrdinky a vykresluje podstatné okamžiky její biografie.
Na scéně z dílny Terezy Havlové a v kostýmech od Karolíny Kotrbové (ve výčtu inscenátorů nelze opomenout hudbu a světelný design Sebastiana Jacquese, ani pomocnou režii Moniky Němečkové) se objevuje malířčina sestra a také malířka Slávka, provdaná Tonderová, maminka Karla Zátková, klavírní virtuózka a neteř Karla Havlíčka Borovského, další blízcí příbuzní, samozřejmě nápadníci a osobnosti z uměleckého světa, což jsou často jedni a titíž. Na jeviště se nechá dopravit i marioneta představující jedinou dceru Růženy Zátkové, v tu chvíli pětiletou Mariannu, která se šestým rokem potuluje ulicemi a hledá společensky vytíženou maminku.
Avantgarda, futurismus, abstrakce
Obecenstvo se neubrání výbuchům smíchu (výstup Dany Ibragimové, která se udáví špagetami, jako by režie vystřihla z filmových grotesek naplňujících biografy v první polovině minulého století), ale zároveň si doplňuje vzdělání. Jeviště se hemží postavami, půltucet protagonistů ledva vystačí s dechem. Ústřední bytost se však nedočká představitele s hereckou průpravou. Růžena se skrývá v hledišti. V první řadě, ve druhé, třetí i úplně vzadu. Kdekoliv. A její profesionální kolegové zcela abstrahují věk či pohlaví. Vybírají si (zřejmě) tam, kde cítí energii. Ostatně, proč by se ve skeči nemohl stát miminkem zralý muž? Proč by foto do novin nemohla zdobit vousatá snoubenka?
Rodina Zátkových se kvůli přístupu ke vzdělání svých dětí přestěhovala roku 1901 do Prahy. Růženu zdokonaloval malíř Antonín Slavíček a hudební skladatel Vítězslav Novák. Posléze zvolila výtvarnou akademii v Mnichově. Pod nátlakem zrušila zasnoubení s německým poručíkem Karlem Christianem von Loeschem a po návratu do stověžaté metropole na Vltavě se provdala za ruského šlechtice, diplomata, znalce umění a sběratele Vasilije Chvoščinského, který se stal otcem její dcery. Procestovali Evropu a trvale se usadili v Římě. Tady Růžena pronikne do kulturního prostředí a rozvíjí nepochybný talent. Vyslouží si pověst první dámy italského futurismu.
Růžena Chvoščinská-Zátková se těší osobní přízni chorvatského sochaře Meštroviče, ruských skladatelů Prokofjeva a Stravinského či jejich krajanů, avantgardních malířů Larionova a Gončarovové. Pozná extravagantního britského aristokrata Tyrwhitt-Wilsona, s nímž navštěvuje spiritistické sedánky. Díky tomu se přiklání k abstraktní tvorbě. Slibnou kariéru přeruší tuberkulóza. Ze švýcarského sanatoria Leysin se Růžena vrací do Říma, rozvádí se a znovu provdá za italského advokáta Artura Cappu. Stěhují se na venkov, ale recidiva nemoci posílá Zátkovou zpátky do Leysinu. Tam ukončí pozemskou pouť. Malé divadlo nabídne i vernisáž výstavy, kterou si malířka v Čechách nikdy neužila.
Ladislav Lhota
Foto Roman Franc, archiv Jihočeského divadla
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ