Svatý Hřeb míří nakrátko do Prácheňského muzea

Zcela mimořádný zážitek se naskytne velikonočním návštěvníkům Prácheňského muzea v Písku, kteří během krátkodobé výstavy od 7. do 16. dubna spatří Svatý Hřeb z Milevska, kterým byl pravděpodobně přibitý Ježíš na kříži a jehož objev se stal na přelomu let 2020 a 2021 světovým virálem

Rytířský sál Prácheňského muzea v Písku se od Velkého pátku 7. dubna do neděle 16. dubna stane místem zcela mimořádného vystavení Svatého Hřebu z Milevska. Otevřeno bude denně od 9 do 18 hodin. Vzácnou relikvii, o níž se přepokládá, že pochází ze Svatého Kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus, objevili archeologové při detailním průzkumu středověkého trezoru v kamenném zdivu milevského kostela Sv. Jiljí. Jejich nález se stal na přelomu let 2020 a 2021 světovým virálem.

PÍSEK / MILEVSKO – Odborníci v roce 2020 zkoumali soustavu dutin v mohutné kamenné zdi filiálního hřbitovního kostela Sv. Jiljí, který se nachází vedle areálu premonstrátského kláštera v Milevsku. Největší dutý prostor dovolují archeologické poznatky označit jako původní středověkou trezorovou místnost. Z důmyslné skrýše se podařilo vyzvednout trosky dvou dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem. „Vedle ozdob ze zlatého a stříbrného plechu jsme mezi troskami identifikovali železný hřeb označený zlatým křížkem. Byla to část hřebu ze Svatého Kříže, jedna z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě,“ konstatuje vedoucí badatelské skupiny Pavel Břicháček.

Všechny části rozpadlého Milevského relikviáře, veškeré kovové ozdoby i vzácný hřeb putovaly do specializovaných laboratoří k základní konzervaci a přírodovědným analýzám. V rámci záchrany výjimečného kulturního dědictví, které je nedílnou součástí národní kulturní památky kláštera v Milevsku, následovaly v létech 2021 resp. 2022 potřebné konzervační a restaurátorské práce, nedestruktivní průzkum a dokumentace. Vše pod záštitou a za finanční podpory Jihočeského kraje. Výsledky analýz se staly důležitými vodítky pro správnou interpretaci celého nálezu. Postupně se objevuje celá řada indicií, díky nimž vědci nacházejí odpovědi na mnoho otázek.  

Je to jen kousek železa?

Hřeb, kterým mohl být Ježíš přibitý ke kříži, byl v okamžiku nálezu uložený v dubové schránce potřené barvou dodnes vzácnější než zlato. Barva obsahovala takzvaný přírodní ultramarín získávaný složitým postupem – drcením polodrahokamu lapis lazuli, jehož jediné naleziště se nachází v aktuálně nepřístupných dolech na území Afghánistánu. U nás se s touto barvou setkáváme výjimečně, zpravidla ve spojení s královským nebo císařským dvorem. Laickým pohledem se nalezený hřeb jeví jako nevzhledný šesticentimetrový kousek železa. Bližší ohledání však umožňuje spatřit malý zlatý křížek vtepaný do hřebu na jeho širší straně. Člověk v raném středověku považoval takový předmět za poklad nesmírné hodnoty.

Relikviím tohoto typu se přisuzovala nadpřirozená síla, což koresponduje také s výzdobou relikviáře, do něhož byl uschovaný Svatý Hřeb. Co je nezvyklé, o předmětu značného významu se neobjevily žádné dochované informace, ani se nenacházel v hlavním oltáři. Jak se dostal do Milevska? Lze se domnívat, že jej tehdejší představitelé kláštera pečlivě uschovali před rabováním husitů. A přisuzovali mu ochrannou moc. Ta se potvrdila. Tématem se bude zabývat kolokvium v Prácheňském muzeu 13. dubna, na které naváže přednáška pro veřejnost stejný den od 16 hodin. Výstava bude mimořádnou událostí. Zatím není možná trvalá prezentace Svatého Hřebu, dokud se nepodaří zajistit velmi specifické mikroklimatické podmínky. 

Na unikátním projektu záchrany a uchování vzácné relikvie se podílejí Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Jihočeský kraj, Západočeské muzeum v Plzni, Prácheňské muzeum v Písku, Naše historie z. s., Správa jeskyní ČR, NPÚ a řada výzkumných institucí domácích, ale i zahraničních. „Neuctíváme kus železa, ale směřujeme pozornost k jeho odkazu. Hřeb má pro nás význam v tom smyslu, že nás dovedek zamyšlení,“ říká opat strahovského kláštera Daniel Peter Janáček. „Odkaz nás přivádí k Ježíši Kristu. Relikvie je mostem mezi tím, co bylo a co je,“ přizvukuje strahovský převor Martin Jozef Bartoš. „Výstava v Prácheňském muzeu bude vyprávět příběh o objevení relikvie,“ dodává geoinformatik Jiří Šindelář.   

(lho)
Foto autor (5) a archiv Prácheňského muzea (1) 

Přidej komentář