Tristan a Isolda vyprávějí beze slov o nenaplněné lásce

Rytířský epos na motivy keltské legendy vypráví o nenaplněné lásce Tristana a Isoldy. V průběhu staletí se tématu nesčetněkrát chopili romanopisci, výtvarníci, hudební skladatelé, divadelní i filmoví režiséři. Aktuálně dává Tristana a Isoldu Jihočeské divadlo v nastudování baletního souboru. V titulních rolích alternují také František Vlček a Sophie Debou

Kultovní příběh Tristan a Isolda na motivy staré keltské legendy pod stejným názvem jako taneční drama připravil baletní soubor Jihočeského divadla jako svoji pátou premiéru v sezoně (DK Metropol 7. dubna 2022). V pozici libretistky, choreografky a režisérky v jedné osobě nastudovala inscenaci pohostinsky Alena Pešková, která spolupracuje s mnoha předními divadly v tuzemsku i zahraničí. Nejbližší repríza dvouhodinového představení, které v prvních dvou uvedeních sklidilo potlesk ve stoje, se koná 22. dubna.

Č. BUDĚJOVICE – Nejstarší známá verze francouzského rytířského eposu s milostnou tematikou, který vznikl zpracováním keltské legendy o nenaplněné lásce Tristana a Isoldy, pochází z 12. století a poskytla inspiraci mnoha dílům středověké evropské literatury. Román Josepha Bédiera z roku 1900 byl několikrát přeložený do češtiny. Příběh si oblíbili malíři a ilustrátoři v období romantismu a symbolismu. V moderní době se nejednou stal námětem pro operní, baletní i filmové zpracování. Gaetano Donizetti napsal oblíbenou operu Nápoj lásky v roce 1832. Podle stejné legendy o Tristanu a Isoldě zkomponoval Richard Wagner operu v roce 1859. První němý film vznikl již roku 1909.

Emocemi protknuté vyprávění plyne pod vedením Aleny Peškové srozumitelně a neponechá chladným žádného diváka bez ohledu na to, zda je či není znalcem baletního umění nebo příznivcem pohybového divadla. Zkušená režisérka a choreografka neodbíhá od hlavní dějové linky a staví na pětici ústředních figur. Vedle Tristana (alternují František Vlček / Sebastiano Mazzia) a Isoldy (Mai Iwamoto / Sophie Debou) je to Mark, vládce Cornwallu a třetí špička vztahového trojúhelníku (Zdeněk Mládek), Tristanův přítel Melot (István Varga / Sebastiano Mazzia / František Vlček) a Isoldina přítelkyně Brangäne (Ayano Nagamori / Tereza Szentpéteryová).

Do hudebního aranžmá spojila autorka úryvky z oper Richarda Wagnera a původní skladby Michala Vejskala, který je zároveň hudebním režisérem této inscenace. „Wagnerovy mohutné symfonické plochy si nerozumí s Vejskalovým občasným minimalismem,“ kriticky upozorňuje Roman Vašek v Tanečních aktualitách. Jednoduchá, ale působivá scéna vytvořená Richardem Peškem se skládá ze skály s jeskyní, velkého kamenného bloku a několika kusů nábytku odkazujících na současnost – výtvarně s nimi korespondují kostýmy z dílny Aleše Valáška. Často se používají kouřové efekty, v představení zazní výstřel. Tanečnící v čele s Františkem Vlčkem zdatně využívají svoji mimořádnou příležitost.      

Ladislav Lhota
Foto Petr Zikmund 

Přidej komentář