Turisté nahlédnou do míst, kde mniši konali potřebu

Průčelí velkého konventu ve Zlaté Koruně skrývá za svojí fasádou čerstvě renovované historické toalety, které ve středověkém jihočeském klášteře na ostrohu řeky Vltavy využívali cisterciáčtí mniši

Plastičtější obraz o každodenním životě cisterciáckých mnichů v klášteře Zlatá Koruna získají turisté díky rozšíření prohlídkové trasy o nové prostory historických toalet. Koncem února letošního roku začaly stavební práce na obnově prostor v budově velkého konventu, kde se v 18. století nacházely mnišské latríny. Revitalizace podpořená Integrovaným regionálním operačním projektem si vyžádá částku 706 357 korun. Mnišské toalety se odhalí veřejnosti koncem srpna v rámci hlavní prohlídkové trasy.

ZLATÁ KORUNA – Cisterciácké kláštery prosluly důmyslným vodním systémem a měly dokonale vyřešené i příslušenství, jakým byly záchody. „O rozmístění toalet ve zlatokorunském klášteře nás informuje geometrický plán inženýra Josefa Matze z roku 1787, který vznikl zhruba rok poté, co z kláštera odešli poslední řeholníci v souvislosti s reformami císaře Josefa II.,“ vysvětluje kastelánka Lenka Tondlová. Středověké toalety se nacházely v prvním a druhém patře východního křídla velkého konventu. V přízemí sousedily se skriptoriem a knihovní chodbou, v patře s mnišskými celami.

Záchody, pro jejichž uspořádání u cisterciáků by přiléhavěji vyznělo označení „latrína“, nebyly oddělené, ale sestávaly z dlouhé dřevěné lavice, která měla patřičné otvory. Podobný systém známe od starých Římanů. Odpad z klášterních záchodů ústil do šachty hluboké zhruba šest metrů. Odtud se splašky odváděly do slepého ramene mlýnského náhonu a dále do řeky. „V době největšího rozkvětu působilo v klášteře asi čtyřicet mnichů. Na Matzově plánu je v každé místnosti označené jako toaleta zakresleno pět těsně přiléhajících latrín. Opat využíval toaletu ve svém bytě v budově prelatury,“ upřesňuje kastelánka.

Návštěvníci nahlédnou do intimního prostoru mnichů v přízemí z knihovní chodby. Místnost se rozkládá na osmdesáti šesti čtverečních metrech a její obnova vyžaduje revitalizaci podlah a omítek, repasi vstupních dveří a oken, úpravu elektroinstalace i kontrolu stavu odpadové šachty a odvětrávacího kanálu. Místnost bude vybavená dobovými předměty i replikou latrín s pisoárem. „Nejedná se o rekonstrukci historického stavu, ale o volnou evokaci původní funkce prostoru,“ zdůrazňuje Lenka Tondlová. Cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně založil Přemysl Otakar II. roku 1263, zrušil ho Josef II. roku 1785.

(lho, tzp)
Foto archiv NPÚ

Přidej komentář