Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Tvůrci dostali podmínku: Aby černá černá byla

čer01
Kurátor Jiří Ptáček uvádí výstavu Petra Strouhala a Kamily Zemkové
14.10.2016 20:16 | Ladislav Lhota

V českobudějovické galerii Měsíc ve dne vystavují do 4. listopadu svá díla z poslední doby fotograf Petr Strouhal a malířka Kamila Zemková. Oba jsou absolventy brněnské FaVU (2007 resp. 2009), společně se však prezentují poprvé. Neupravované digitální fotografie pořízené pomocí skeneru a obrazy s plenérovými motivy spolu zdánlivě moc nesouvisejí, ale bližším zkoumáním se dají vystopovat spřízněné prvky.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Na povrch kupříkladu vyplouvá společná záliba v černé barvě. Ne náhodou dostala výstava dvou dlouholetých přátel do svého názvu podmínku „Aby černá černá byla.“ Představení vybraných prací Petra Strouhala a Kamily Zemkové (slušelo by se jmenovat umělce v opačném pořadí, ale fotograf je zastoupený početněji – jeho obrázky jsou menší, vejde se jich víc) si dává za cíl „splést cop ze dvou pramenů různé délky,“ jak uvádí kurátor Jiří Ptáček.    

Kříží humor s horrorem

Petr Strouhal představuje snímky pracně vytvářené fotografováním věcí a lidí na dlouhý čas. Dominuje jim série „Delších barevných aviváží“, v níž se autor přiznává k fascinaci plastovými obaly pracích prostředků. Ve své tvorbě zvláštními postupy deformuje tvar jednotlivých objektů. Nesleduje však pouze jejich natahování nebo zkracování. Hledá výraz, který se podle potřeby pohybuje mezi humorem a obskurností. Pokouší se křížit humor s horrorem a vychází mu cosi jako hurror. 

Co předchází zrození Strouhalových obrázků? Do svých aparátů umělec zabudovává skenery a trénuje souhru s jejich snímacími rameny. Fotografované předměty umisťuje na podvozky od dětských autíček nebo pojezdy vlastní konstrukce. Postrkováním a popotahováním, případně odstraňováním předmětů během procesu skenování deformuje a štěpí jejich tvary. „Nasnímání jedné fotografie může trvat třeba dvacet minut. A povést se může jedna ze sta,“ říká Petr Strouhal, jehož přirozenou vlastností je dělat věci složitějším způsobem.

Zastaví se u hromady pneumatik

Kamila Zemková kreslí a maluje u stojanu ve svém ateliéru, především černou tuší na papír. V poslední době vyráží za inspirací do přírody, kde tvoří skici a pořizuje fotografické předlohy. „Asi jsem potřebovala na vzduch. Myslím, že to je přirozený vývoj. Neustále si zvětšuji prostor. Stále mě inspirují zátiší a interiéry, jimiž jsem se zabývala doposud, ale zobrazení krajiny mi přijde jako něco nového a neobjeveného. Navíc krajina je pro mě důležitá jako místo odpočinku,“ vysvětluje malířka.

V plenéru se Kamila Zemková baví anomáliemi. Neodolá a zastaví se u hromady pneumatik (Pneumatiky, 2016, tuš na papíře, 105 x 150 cm, galerie Měsíc ve dne) nebo pod hnízdem na komíně, které budí dojem, že spadne, ale drží. „Také mi jde o zachycení atmosféry v daném okamžiku. Ať jde o blížící se bouřku, která se žene ke kravínu, nebo o podivnosti šumavské krajiny namalované z posedu,“ doplňuje Zemková, jež některé další práce současně umístila ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích.

Ladislav Lhota
Foto autor


čer02
čer03
čer04
čer05
čer06


Přidej komentář