Magazín kulturního dění v Praze a okolí

U sousedů na záchodě nebo v Kotvě? To jsou Banality

kok01
Nekonečný seriál fotografických výstav v českobudějovickém kině Kotva nachází další pokračování ve společné expozici snímků Jiřiny Hankeové, Lenky Pužmanové a Jana Flašky (foto č. 1) pod souhrnným názvem Banality
11.01.2020 11:35 | Ladislav Lhota

Na stěnách kavárny a předsálí českobudějovického kina Kotva visí od 10. ledna do 14. února pečlivě vybrané fotografie Jiřiny Hankeové, Lenky Pužmanové a Jana Flašky, které dramaturg kotváckých výstav Václav Němec svorně označil jako Banality. Prezentovaní autoři dvou generací se vedle fotografické tvorby realizují ve výtvarné činnosti, psaním básní či pořádáním festivalů. Vystavovat jim činí radost a vůbec nevadí, zda jejich práce potěší oko druhých u sousedů na záchodě nebo v Kotvě.

Č. BUDĚJOVICE – Jiřina Hankeová (1948) pochází z Kladna. Udivuje širokým tvůrčím záběrem od kresby, malby, přes poezii, písňové texty až k fotografii, kterou se zabývala od středoškolských studií. V sedmdesátých létech začala vystavovat výtvarné práce, v následné dekádě ji ovlivnilo přátelství se skupinou Trasa a zejména díla Olbrama Zoubka a sester Válových. Před koncem milénia se pustila do písňových textů na hudbu své dcery Lucie. Vydala básnické sbírky Co s tím, Chlorofyloví lidé, Acrylová poezie, Jiné pohledy, Zahodit město za záda. Soubor fotografií, které přinesla do Kotvy, označila podtitulem Abstrakt.

Lenka Pužmanová (1978) žije a pracuje v jihočeské metropoli. Vystudovala obor užitá malba na SUPŠ Sv. Anežky v Českém Krumlově, poté navštěvovala Institut tvůrčí fotografie v Opavě. V současnosti je grafičkou na volné noze a také členkou výtvarného družstva To jsou. Zařadila se do skupiny Neskupina a fotoklubů Vývojka resp. Šafu(c)k. Přispívá do fotografické kroniky lidstva Week of Life. Svoji fotografickou a výtvarnou tvorbu pravidelně prezentuje na společných i samostatných výstavách. Pro kotvácké zdi vybrala snímky z let 2018 až 2019, jimiž ukazuje, že nejblíž má k běžnému životu a banálním situacím, které dokáže spojit s tichem a poetikou.    

Jan Flaška (1976) se živí jako učitel informatiky na gymnáziu a vytrvale organizuje Fotojatka, festival projekcí tvůrčí fotografie. „Za fotografa se považuje asi tak stejně jako se cítí každý, kdo vlastní mobil s foťákem. Vystavoval u nás v Kotvě, na společné výstavě v Galerii Nahoře, u tchána v garáži a u sousedů na záchodě,“ připomíná s úsměvem Václav Němec. „Asi tak před deseti léty jsem pojal rozhodnutí, že se budu věnovat hlavně důležitým věcem. Ale zjistil jsem, že život tvoří většinou banality. Občas jsou tím nejhezčím, co člověku zbývá a proto stojí za vyfocení. Pane Bože, to jsem fakt dokázal přijít jen s takhle banálním moudrem?“ ptá se Jan Flaška.

(lho, van)
Foto Jiřina Hankeová, Lenka Pužmanová, Jan Flaška


kok02
kok03
kok04
kok05
kok06


Přidej komentář