Vychází monografie malíře Johanna G. Hamiltona
Na knihkupecké pulty se aktuálně dostává publikace Ludmily Ourodové-Hronkové nazvaná Johann Georg de Hamilton (1672-1737) s podtitulem Malíř zvířat a lidí. Jde o první ucelenou monografii o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších barokních malířů loveckých scén na našem území, který proslul zejména bravurními olejomalbami s dokonale přesnými portréty koní a psů.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Hamiltonova díla se nacházejí ve sbírkách zámků Hluboká, Slatiňany, Milotice či v předních vídeňských, pražských a brněnských galeriích. Knihu vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, jako sedmý svazek ediční řady Monumenta. Doporučená prodejní cena je 1 020 korun, při osobním odběru v galerii NPÚ na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích lze knihu zakoupit za zvýhodněnou cenu 650 korun.
Malíř Johann Georg de Hamilton (1672–1737) proslul bravurními olejomalbami s loveckými náměty a dokonale přesnými portréty koní a psů. Od počátku 18. století maloval pro knížecí dům Liechtensteinů. Působil ve Vídni a od roku 1705 na jihočeských zámcích Hluboká, Ohrada a Třeboň, kde pracoval jako dvorní malíř pro Adama Františka ze Schwarzenbergu. V posledních dvou desetiletích života získal pozici kabinetního malíře na dvoře císaře Karla VI. Svá díla dodával i dalším mocným aristokratům.
Kniha Johann Georg de Hamilton (1672–1737) s podtitulem Malíř zvířat a lidí je první ucelenou monografií o životě a díle malíře, jehož obrazy štvanic, loveckých výjevů i portréty koní a psů zná každý návštěvník zámku Hluboká, ale i Třeboně, Slatiňan, Milotic nebo předních vídeňských galerií. Jejich tvůrce byl ale donedávna téměř zapomenutý. „Kromě několika slovníkových hesel a drobných článků se mu po celá léta nevěnoval nikdo v Čechách, ani v zahraničí,“ upřesňuje autorka knihy Ludmila Ourodová-Hronková.
Vyšel z tradice vlámské školy
Historička Ourodová patnáct let shromažďovala potřebné informace o Hamiltonově životě a díle. Pátrání po údajně aristokratickém původu malíře, jeho rodinných vazbách i školení často připomínalo práci kriminalisty. Přineslo však své plody. „Byl animalistou, který vyšel z tradice vlámské školy a s ideálem přesného portrétování koní a psů do střední Evropy přišel patrně jako vůbec první,“ říká autorka.
Ve své době byl Hamilton považovaný za malíře par excellence, a proto byl urozenými objednavateli svých prací velmi dobře placený. Dopisy mezi knížetem Adamem Františkem z Schwarzenbergu, jeho úředníky a J. G. Hamiltonem dávají jedinečným způsobem nahlédnout do často i velmi napjatého vztahu objednavatele a tvůrce. Přibližují okolnosti malířovy práce, jeho život v provinčním městečku, finanční podmínky i náročnost dvanáctiletého malování rozměrných obrazů štvanic pro zámek Ohrada.
Své umění věnoval Hamilton i lidem, kteří se v blízkosti těchto ušlechtilých tvorů pohybovali, od jejich hrdých majitelů, přes přední dvorské služebníky – až po pikéry, trubače, náhončí, vodiče psů či sokolníky. Z hlediska každodenní historie jsou pozoruhodné i detailně zpracované oděvy či součásti jezdeckého a loveckého vybavení.
Věrně portrétoval i osobnosti
Mezi čtenáři si na své určitě přijdou milovníci koní a psů. Jistě je překvapí i fakt, do jaké míry se změnily obvyklé proporce těchto ušlechtilých zvířat. Když se zaměříme na detaily jednotlivých výjevů, zjišťujeme, jak ohromující monumentality byl schopen jejich tvůrce dosáhnout. Právě velkým množstvím obrazových detailů kniha objevuje Hamiltona svým divákům zcela novým způsobem.
Dlouhé hodiny bychom lze strávit detailním prohlížením dvojice obrazů Začátek parforsního honu na zajíce a Konec štvanice na zajíce, které Hamilton namaloval v létech 1707 a 1708 a dodnes jsou zpřístupněné na prohlídkové trase zámku Hluboká. Vedle až snově komponovaných krajin v pozadí či fascinujících propletenců těl psí smečky zde nacházíme věrné portréty důležitých osobností schwarzenberského dvora, včetně vrchního lovčího Jana Zikmunda Dreschera z Kadaně a knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu.
S největší pravděpodobností nám zde zanechal autoportrét i sám malíř, a to v podobě sokolníka, který upřeně hledí na diváka. Tento motiv vydavatelé zvolili i na obálku knihy. K přesnějšímu poznání Hamiltonova rukopisu a technologie malby velkou měrou přispělo restaurování několika desítek obrazů s jeho signaturou.
Kniha zahrnuje obrazový katalog
„Měla jsem možnost zblízka poznávat především obrazy, které v posledních letech restaurovala akad. malířka Olga Trmalová. Při restaurátorském průzkumu se například zjistilo, že Hamilton pracoval s pigmenty vivianitem a pruskou modří nejméně o deset let dříve, než ostatní malíři v Čechách,“ upřesňuje Ludmila Ourodová-Hronková.
Díky školení, jehož se Hamiltonovi dostalo v dílně jeho otce, se naučil maximálně přesnému zachycení detailů zvířat i věcí. Využíval je nejen při malování malých, tzv. kabinetních obrazů, ale i několikametrových pláten. Díky poznání jeho rukopisu a technologie malby mohly být z katalogu jeho prací vyloučeny desítky obrazů, které neodpovídaly způsobu a kvalitě jeho tvorby.
Rozsáhlá a bohatě fotograficky vybavená monografie vsazuje tvorbu tohoto malíře do širších evropských souvislostí i do kontextu děl jeho otce a bratrů, podrobně si všímá Hamiltonových kontaktů s objednavateli, přináší reprodukce mnoha jeho děl uchovávaných v tuzemských i zahraničních sbírkách a zahrnuje i katalog 79 jeho obrazů, které jsou součástí sbírek českých a moravských zámků ve správě Národního památkového ústavu.
(tzp)
Foto NPÚ
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ