Vydá klášterní zeď ostatky Bl. Jindřicha Libraria?

Gotická nika zazděná redemptoristy roku 1893 se nachází na jižní straně kostelního trojlodí v bývalém českobudějovickém klášteře. Zčásti ji zakrývá oltář Sv. Josefa. Pod kamennou deskou se nachází další dutina, dosud neprozkoumaná

V českobudějovickém kostele Obětování Panny Marie, který je součástí původního dominikánského kláštera (následně zde působily řády piaristů a redemptoristů) se roku 2019 podařilo odhalit a posléze z gotického výklenku zazděného L. P. 1893 vyjmout dřevěnou schránku s kosterními ostatky a také tři písemnosti. Vědecký tým v čele s archeoložkou Jihočeského muzea Zuzanou Thomovou spojoval kosterní nález s osobou prvního převora Bl. Jindřicha Libraria. Detailní zkoumání ale vyvrátilo tento předpoklad. 

Č. BUDĚJOVICE – Blahoslavený Jindřich Librarius (blahoslaveným byl označovaný minimálně do odchodu dominikánů z Českých Budějovic) působil jako první převor v klášteře před více než 750 léty a přispěl k založení nynějšího krajského města. Do národní historie se zapsal jako důvěrník Přemysla Otakara II. Život a skutky Libraria přibližují toliko písemnosti z mladší doby, proto se odborníci s velkým zájmem ujali pátrání po jeho ostatcích, na jejichž údajné uložení v klášterním kostele Obětování Panny Marie poukázal Dominik kardinál Duka a ruku v ruce děkanství českobudějovické s odkazem na zachované svědectví zesnulého pátera Aloise Daňhy. 

Vědecký tým provedl v lednu 2019 průzkumný vrt a v červnu otevřel výklenek na jižní straně kostelního trojlodí, který zazdili redemptoristé na konci 19. století. Dva z nalezených dokumentů, kompletní novinový výtisk Národní politiky (včetně reklamní přílohy, kterou nevlastní ani Národní knihovna) z 18. července 1893 resp. dvojlist se stejným datem a ručně vyhotoveným seznamem zedníků a nádeníků pověřených úpravou výklenku, tehdejšího starosty, místostarosty a superiora zdejší koleje, určily přesně den stavební úpravy. Nacházela se zde rovněž tištěná sbírka básní Z hlubin od Jaroslava Vrchlického, vlivem vlhkosti prakticky rozpadlá.

Vědci detekovali dutinu pod nikou

V dřevěné schránce posouzené znalcem jako běžně užívaná bedýnka na tabák se našlo devět zlomků lidských kostí a dvaatřicet kostí zvířecích. Nesourodá kolekce jasně svědčila o sekundárním uložení. Bližší průzkum rozpadajících se pánevních a loketních kostí ukázal, že ostatky patřily starší ženě, mladšímu muži a junivelnímu jedinci. Se vzorky pracovali rovněž specialisté na univerzitě v americké Georgii a zjistili, že nález je minimálně o čtyřicet let mladší, než písemnými prameny dokládaný datum úmrtí Bl. Libraria v roce 1281. „Lidské pozůstatky z objevené schránky nemohou patřit Jindřichu Librariovi,“ oznámila Zuzana Thomová výsledek společného úsilí českých a amerických vědců.

Archeozoologická studie rozluštila rovněž tajemství většiny zvířecích kostí nalezených v gotické nice. Deset jich patřilo savcům (skot, ovce nebo koza), sedmnáct ptákům (husa, krocan, kur domácí), pět zůstalo neurčených. Vědecký tým naštěstí neztratil úplně naději na nalezení Librariových ostatků. Pod kamennou deskou, která tvořila podlahu výklenku zazděného redemptoristy (zčásti je zakrytý oltářem Sv. Josefa), detekoval učený tým další, byť o poznání menší dutinu se schránkou, jejíž obsah zřejmě tvoří kosti. V klášterní knihovně se 28. ledna 2020 konala konference, jejímž výstupem bylo zhodnocení dosavadních poznatků a také slib odborníků, že budou pokračovat v pátrání po relikviích.

Ladislav Lhota
Foto autor a archiv Statutárního města Č. Budějovice

Přidej komentář