Výklenky v kostelní fasádě ozdobilo nevšední umění

Středověký morový špitálek na Pražské třídě v jihočeské metropoli aktuálně slouží pracovníkům Národního památkového ústavu, kteří zde připravují otevření malého muzea. Dokončenou rekonstrukci fasády kostela Nejsvětější Trojice, který je součástí špitálku, provází čerstvě osazená umělecká výzdoba nik v zazděných gotických oknech

Národní památkový ústav (NPÚ) v Českých Budějovicích před polovinou ledna z pozice investora představil zástupcům médií čerstvě instalovanou výzdobu, která od 22. prosince 2022 zkrášluje niky ve fasádě kostela Nejsvětější Trojice na Pražské třídě. V neotřelém uměleckém díle z kovu, které připomíná spíše kombinaci piktogramů nebo kulturu graffiti, se snoubí klasické křesťanské motivy, hluboká symbolika a moderně uchopená forma výtvarného zpracování. Autorem je absolvent brněnské FaVU Lukáš Hájek (1980).

Č. BUDĚJOVICE – Kostel Nejsvětější trojice tvoří společný komplex s budovou středověkého špitálu původně určeného k separaci nakažených osob nebezpečnými chorobami (mor, cholera). Špitál byl postavený zhruba kilometr za městskými hradbami. První zmínky pocházejí z konce 15. století, nejstarší ikonografické zobrazení se datuje rokem 1753, kdy útočiště nemocných ještě nebylo spojené se sakrálním objektem. Po založení městské nemocnice počátkem 19. století se „morový špitálek“ proměnil v útulek pro chudé a nemohoucí obyvatele. Po druhé světové válce se několikrát změnilo jeho využití. Aktuálně slouží pracovníkům NPÚ a vzniká zde malé muzeum.

V roce 2022 dokončili řemeslníci obnovu kostelní fasády. Badatelské průzkumy ukázaly, že ve třech výklencích ze strany presbytáře se nacházely barokní malby. Podle fotografií z počátku 20. století se podařilo identifikovat jednotlivé náměty: Svatou Trojici, Pietu a Sv. Alžbětu Durynskou, patronku chudých a nemocných, zakladatelku prvních špitálů, která, ač královská dcera, obětovala na pomoc potřebným lidem veškerý svůj majetek včetně posledních šatů. Odborné expertízy nenašly stopy po původních malbách a vznikl dohad, že výtvarný doplněk zazděných gotických oken mohl spočívat na vložených deskách. Nic každopádně nebránilo vypsání soutěže na novou výzdobu.

Veřejnou uměleckou soutěž pod dohledem NPÚ provázel jediný limit – držet se původních námětů. „Chtěli jsme obohatit místo, aniž bychom se vyloženě obraceli k historizujícímu slohu. Stanovili jsme podmínky tak, aby se mohli zúčastnit umělci napříč výtvarnými obory a svobodně si zvolili, zda upřednostní historizující podobu námětu nebo moderní formát,“ vysvětluje Milena Hajná,  organizátorka zjevně lákavého klání, k němuž tvůrci přihlásili dvacet devět návrhů. Devítičlenná komise hodnotila návrhy ve dvou kolech. Do druhého postoupily čtyři nejlepší ve vzácné shodě s veřejným hlasováním, které se uskutečnilo po výstavě všech prací loni na jaře (ale nemělo vliv na volbu).

Ptáček vidí dopravní značky

Do finále neprošel zajímavý návrh Matěje Peterky, který pracoval se skleněnými prvky. Bylo totiž nutné zvážit umístění artefaktů do exteriéru na velmi frekventovaném místě obtížně chráněném před nebezpečím vandalismu, také náročnost údržby a způsob fixace do omítky. Autor vítězného projektu Lukáš Hájek zvolil převedení písmen a symbolů do grafické podoby. Nejsvětější Trojici v hlavní nice symbolizují písmena NT a tři tečky umístěné do vrcholů trojúhelníku. Základem Piety jsou písmena MJ (Maria, Ježíš), k nimž přináleží symbolická slza Panny Marie a kříž jako místo Ježíšovy smrti. Svatou Alžbětu zastupuje písmeno A spolu se stylizovanými symboly chleba a ruky.

Realizace se obrací k očím české veřejnosti, dnes velmi sekularizované, pro niž zůstává často nesrozumitelná křesťanská ikonografie. „Přišlo mi, že nemá cenu dogmaticky trvat na tradičním zobrazení námětů. Zaujala mě představa, že namísto postav použiji písmena a doplním je symboly patřičných atributů. Zvolil jsem subtilní výtvarné řešení, neboť se mi líbila čistota archiktektury po rekonstrukci. Nechtěl jsem hmotu kostela rozbíjet například deskovým obrazem,“ říká Lukáš Hájek. „Pokud se udělá nová věc dobře, za pár desetiletí z ní bude stará věc a památka. Vítězný návrh pokládám za ideogramickou odpověď na tradici,“ ujišťuje Petr Pavelec, ředitel NPÚ v Č. Budějovicích.

V odborné komisi zasedli zástupci investora (náklady spojené s Hájkovým počinkem dospěly k částce 134 tisíc korun), památkářů, kunsthistoriků, aktivních umělců. Členem byl i teoretik umění a odborník na veřejný prostor Jiří Ptáček. Protějšek k dílu Lukáše Hájka paradoxně nehledá ve výtvarném umění, ale v kultuře graffiti: „Podobně jako se writer podepisuje na zeď, zvolil i Hájek stylizovaná písmena a do nik kostela podepsal Sv. Alžbětu nebo Nejsvětější Trojici. Jejich iniciály doplnil jednoduchými piktogramy, které symbolizují důležité aspekty křesťanské víry. Řekl bych, že jde o dopravní značky, které nás orientují v křesťanských duchovních hodnotách,“ nabízí přirovnání.

Ladislav Lhota
Foto autor (3), archiv NPÚ (2), archiv Jihočeského muzea (1)

Přidej komentář