Wortnerův dům hostí Umění ve svobodném zednářství

Výstavní projekt s názvem Svobodní zednáři / Umění ve svobodném zednářství představuje v českobudějovickém Wortnerově domě Alšovy jihočeské galerie umělecky cenná díla svobodných zednářů nebo tvůrců inspirujících se zednářskými symboly. Olej na plátně je autoportrétem Viktora Weignera z roku 1934

Alšova jihočeská galerie (AJG) ve Wortnerově domě v Č. Budějovicích pořádá od 14. června do 1. října výstavu Svobodní zednáři / Umění ve svobodném zednářství. Velmi zajímavá expozice podává přesvědčivé svědectví o vysokých uměleckých kvalitách celé řady členů uzavřeného společenství zahaleného do symbolů a obklopeného mnoha legendami či tajemstvími. Mezi autory vystavených prací objeví návštěvníci nejedno slavné jméno – Alfons Mucha, Max Švabinský, Josef Čapek, z mladších třeba Jiří Slíva.

Č. BUDĚJOVICE – Svobodné zednářství na našem území existovalo již v 18. století, kdy se zakládaly první lóže. Pozorný divák TV seriálu Marie Terezie v jednom z dílů zaznamenal přiznání císařovnina manžela Františka Štěpána Lotrinského, že je svobodným zednářem. Členství v tomto Řádu od počátku vyhledávali také umělci. U příležitosti stého výročí založení Národní Veliké Lóže Československé, jejíž pokračovatelkou je v současnosti Veliká Lóže České republiky, rozhodla se AJG připomenout nejen malíře, grafiky, sochaře ze zástupu svobodných zednářů, ale i další umělce, kteří se inspirovali zednářskou symbolikou a vytvořili díla nesoucí v sobě tyto prvky.  

Vedle osobností, které své členství v Řádu neskrývaly – patřil k nim malíř Alfons Mucha – existovala řada umělců, o jejichž příslušnosti k zednářům se nemluvilo. Ze známých malířů to byli Josef Čapek, Jan Kristofori, Otto Matoušek, Viktor Stretti a Max Švabinský, ze sochařů Jaroslav Horejc, Julius Pelikán, Karel Štipl a Jan Štursa. Našli se i takoví, kteří svoje členství zjevili až dalším generacím. Svědčí o tom nález zaletovaného pouzdra při rekonstrukci kaple J. A. Komenského v Naardenu roku 2007. Pouzdro obsahovalo listinu se jmény výtvarníků Jaroslava Horejce, Ladislava Machoně a Karla Štipla, synů pražských lóží sdružených v Národní Veliké Lóži Československé.

Synem Řádné a Dokonalé Lóže Pravda vítězí byl také druhý československý prezident Edvard Beneš. Připravovaná publikace k výstavě v AJG připomene i méně známé malíře, sochaře a ilustrátory, členy zednářského společenství, ale též umělce nezednáře, kteří našli inspiraci v zednářských symbolech. „Výstava nechť je zároveň i výzvou pro badatele, aby pátrali po dalších osobnostech, které svůj život a profesi spojily se svobodným zednářstvím. Velký dík patří badatelům Miloši Říhovi, Tomáši Rybáčkovi, Pavlu Roháčovi, Jaapu Sadilkovi a mnoha dalším, kteří se zabývají svobodným zednářstvím a bez nichž by nevznikla naše publikace,“ říká autor a kurátor výstavy Miroslav Procházka.  

(lho, tzg)
Foto Ladislav Lhota (5) a archiv AJG (1)

Přidej komentář